Galapágy

Galapágy jsou jako malý ještě neobjevený kus přírodního ráje. Jako byste se vrátili do dob, kdy planetu obývala pouze zvířata a náramně se jim dařilo. Místo je to opravdu unikátní a pro milovníky přírody úplným rájem na zemi. Jenom 5 % celého souostroví je obýváno lidmi a většina ostrovů tak patří pouze přírodě. Nenajdete zde téměř žádné cesty ani silnice a na většinu míst se dostanete pouze lodí. Naleznete zde plno zvířat a rostlin, které se nikde jinde na světě nevyskytují a žijí pouze zde na určitých místech.

Galapágy jsou sopečné ostrovy patřící pod Ekvádor a nacházející se zhruba 1200 km od pevniny. Ostrovy jsou různě staré a v různém stádiu vývoje. Některé jsou poměrně mladé a téměř neosídlené. Kromě pusté lávy a prvních kaktusů zde toho moc k vidění není. Jiné, starší ostrovy jsou již zelené, porostlé tropickým suchým lesem a plné života. Ty nejstarší jsou opět pusté, rozpadlé a z velké části již potopené.

Název Galapágy znamená v překladu želví ostrovy a poukazuje tedy na unikátní výskyt želv sloních. Želva sloní (konkrétně známý osamělý George) je dokonce symbolem celého národního parku Galapágy.

Druhé takové místo na zemi není, jenom zde můžete pozorovat unikátní přírodní poměry, neuvěřitelnou rozmanitost života a evoluci v přímém přenosu. Právě díky návštěvě Galapág zformuloval slavný Charles Darwin svou evoluční teorii na základě pozorování místního života.

Speciální přírodní podmínky a izolovanost od kontinentu daly vzniku naprosto unikátní fauně a flóře. Galapágy nikdy nebyly součástí žádného kontinentu a původně byly pouze holými lávovými útvary daleko od kontinentu a bez života. Zajímavé je, že živočichové i rostliny museli překonat vzdálenost 1 000 km přes oceán, aby mohli ostrovy začít pomalu osídlovat. Vše probíhalo postupně. Nejsnáze na ostrov doletěli ptáci a semena rostlin, které mohli přinést právě ptáci, nebo vítr, či voda. Zprvu to byly zejména kaktusy, či opuncie, které nepotřebují výživnou půdu, nebo mnoho vody. Postupně se na ostrovy dostávaly další a další živočichové a rostliny a vznikal unikátní ekosystém. Život se na Galapágách vyvíjel a přizpůsoboval místním drsným podmínkám. A právě proto zde nalezneme tolik rostlin a živočichů, které jinde na Zemi neuvidíme. Dlouhou dobu byly Galapágy neobjevené, a tak vše probíhalo bez zásahu člověka. Až s příchodem prvních objevitelů a následně dalších mořeplavců se začalo do přírody negativně zasahovat. Zavlečením nepůvodních živočichů a odvážením těch původních začala místní příroda trpět.

Souostroví je omýváno třemi oceánskými proudy. Teplý Panamský proud přináší teplé počasí a díky teplejší vodě se zde daří například korálovým útesům. Nejteplejší vody tedy naleznete na severu souostroví. Studený Peruánský proud tekoucí z jihu přináší pro změnu chladnější počasí a celoročně dostatek potravy. Třetím proudem je Cromwelův proud, který vzniká přímo na rovníku jako protiproud obou rovníkových proudů. Omývá Galapágy ze západu. Jedná se o velmi studený hlubinný proud, který opět přináší mnoho potravy. U nejzápadnějších ostrovů tedy narazíte na velmi chladný oceán. Mořské proudy zajišťují dostatek potravy během celého roku a tak většina zvířat zůstává na Galapágách celoročně a nemusí nikam migrovat.

Díky tomuto soutoku různorodých proudů se zde daří lachtanům, mnoha mořským ptákům a také tučňákům galapážským, nebo korálům. Galapágy jsou tak jediným místem na světě, kde se tučňáci vyskytují na severní polokouli.

Lidmi obývané části ostrovů jsou poměrně civilizované a turismu uzpůsobené. Galapágy jsou naprosto bezpečné a plné zejména turistů. Jako byste úplně odjeli z divoké Latinské Ameriky. Jako byste se ocitli v přírodním ráji.

Podnebí, kdy vyrazit

I přesto, že se Galapágy nacházejí přímo na rovníku, klasické tropické horko zde není samozřejmostí. Klima je silně ovlivňováno oceánskými proudy a tak se může stát, že budete kromě mikiny, někdy potřebovat i bundu a do vody ideálně neopren.

Střídají se zde dvě období. Studené větry od června do prosince přinášejí časté mlhy zvané garúa (mrholení, mlhavo) a způsobují, že je poměrně chladno a sucho. V prosinci pomalu začínají studené větry slábnout a začíná se oteplovat. Počasí v tomto období ovlivňuje teplý Panamský proud, který začne převládat. Toto období přináší teplá a slunečná rána s pozdějšími dešťovými přeháňkami odpoledne. Horké období trvá od prosince do května a teplota vzduchu se v této době pohybuje mezi 25°C – 27 °C, teplota oceánu se pohybuje mezi 22°C – 24°C. Častěji také prší. Suché a studené období probíhá od června do listopadu. V tomto období se teplota vzduchu pohybuje mezi 22°C – 25°C a teplota oceánu mezi 18°C – 22°C. Prší méně, ale obloha je častěji zatažená a z oceánu fouká studený vítr. Ne na všech plážích je voda ale stejně studená, i jednotlivé ostrovy se teplotně mírně odlišují.

V chladném období je šnorchlování náročnější. Ledová voda v oceánu, zatažená obloha a studený vítr na pobřeží dělá ze šnorchlování odvážný čin. Občas přijdete na pláž v mikině a bundě a do ledové vody se vám opravdu nechce, ale když se v ní prohánějí veselá mláďata lachtanů, nebo plavou leguáni, je těžké odolat. Nezapomeňte tedy mimo plavek a opalovacího krému také pláštěnku a teplejší oblečení.

Celoročně je třeba dát si pozor na ostré slunce, které díky poloze Galapág téměř na rovníku způsobuje rychlé spáleniny.

Doprava

Na Galapágy se dostanete pouze letecky, žádné lodě sem z pevniny nejezdí. Letecké společnosti sem létají pouze dvě – ekvádorské společnosti Avianca a Latam. Letět můžete pouze přímým vnitrostátním letem z Guayaquilu, nebo z Quita se zastávkou v Guayaquilu. Z jiné země se na Galapágy nedostanete.

Pozor dejte zejména při nákupu letenek. Jakožto majitel jiného než ekvádorského pasu, nemáte nárok na levné letenky. Pokud budete kupovat letenku ze zahraničí (přihlásíte se na webovky aerolinky z jiné země než je Ekvádor), web vám ani levné letenky nenabídne a máte jistotu, že kupujete správnou letenku. Cena se v tomto případě pohybuje kolem 10 000 Kč za zpáteční letenku z Ekvádoru se zavazadly. Pokud ovšem nakupujete letenky během svého pobytu v Ekvádoru přímo z této země, situace je jiná. Web vám ukáže všechny letenky i s těmi, které jsou určeny pouze pro Ekvádorce. Letenky jsou cenově odstupňované ve třídách XS, S, M, L podle toho, kolik budete mít zavazadel, jak budou zavazadla velká a jaká potřebujete privilegia. Tu nejlevnější zpáteční letenku třídy XS seženete už od 2 000 Kč, což je značný rozdíl. Drobným písmem je na stránkách obou společností uvedeno, na které letenky máte, nebo nemáte nárok jakožto cizinec. Pokud s touto levnou letenkou dorazíte na letiště, budete muset doplatit dalších 150$ v případě Aviancy a 150$ + daně v případě Latamu. Pokud nezaplatíte, nikam nepoletíte. Ať už to působí jakkoli diskriminačně, nikoho to nezajímá. Přesto ale tato varianta s doplatkem na letišti vychází většinou levněji. Doplatek lze platit kartou přímo u check-in přepážky, kde vás při kontrole letenky také zastaví.

Před odletem a samotným odbavením zavazadla vás ještě čeká kontrola zavazadel a zaplacení 20$ poplatku za jakási víza. Po zaplacení obdržíte příjezdovou kartu. Na Galapágy nesmíte dovážet žádná zvířata, rostliny, nebo čerstvé jídlo, protože jinak by mohl být celý ekosystém narušen. Ještě v odbavovací hale tedy vaše zavazadla projdou kontrolním rentgenem. Hned vedle kontroly zavazadel také zaplatíte za zmiňovaná víza a dostanete kartu.

Z Guayaquilu můžete letět na jeden ze dvou ostrovů – Baltra u ostrova Santa Cruz a na San Cristóbal. Ideální je asi letět na jeden z ostrovů a odlétat z druhého tak, abyste si ušetřili jednu tříhodinovou cestu lodí mezi ostrovy, která některé jedince vyřídí i na celý den. Tato varianta nemusí být ale nejlevnější. Druhou nejlepší variantou je tedy letět zpáteční letem na San Cristóbal, protože letiště je zde ve městě. Z letiště do centra dojdete i pěšky a nemusíte tak platit další dopravu a ztrácet čas na cestě. Pokud přistanete na ostrově Baltra, musíte zaplatit několik dolarů za autobus, který vás doveze na jih tohoto malého ostrova, pak zaplatíte 1-2$ za přívoz přes průliv a následně 10$ za autobus, kterým musíte přejet celý ostrov až do města Puerto Ayora.

Na Galapágách je pohyb poměrně omezen. Volně můžete navštívit pouze 3 ostrovy – San Cristóbal, Santa Cruz a Isabela. V rámci těchto tří ostrovů je pohyb také omezen. Volně se můžete pohybovat zejména ve městech a v blízkém okolí. Ideální doprava je tedy pěšky, nebo na kole. Na Santa Cruz se můžete projet autobusem, který jede až do městečka Santa Rosa. Jednou z variant je půjčení kola, které seženete na všech třech ostrovech za 10-20$. K dopravě po ostrovech, které mají silnici, můžete využít místní bílé taxi. Auto, nebo motorka se zde půjčit nedají. Stopování zde není příliš běžné. I přesto, že na ostrovech trvale žijí lidé, je provoz velmi řídký a stopování obtížné.

Mezi těmito třemi ostrovy se můžete dopravovat lodí. Lodě všech společností odjíždějí z každého ostrova pravidelně a vždy ve stejný čas všechny najednou. Jedna cesta stojí 30$ a trvá 2,5 – 3 hodiny. Oceán bývá divoký a tak se vyplatí přibalit Kynedril, protože cesta bývá náročná. Lístky na loď sežene ve všech městech na všech ostrovech v jakékoli cestovní kanceláři. Všude by měli mít stejnou cenu. Lístky je dobré koupit alespoň dva dny předem, protože se může stát, že na žádné lodi nebude volno na druhý den. Toto si ohlídejte zejména při cestě na ostrov, z kterého vám druhý den letí letadlo. Pokud byste místo na lodi nesehnali a hrozilo zmeškání letu, měli by vás na základě letenky někam vmáčknout, ale spoléhat na to nelze. Při opouštění ostrova se může stát, že vám budou prohlédnuty věci, jestli mezi ostrovy nepřevážíte něco nepovoleného. Na každém ostrově budete muset také zaplatit příjezdovou a někdy i odjezdovou taxu ve výši 1-10$. Další nepříjemnou záležitostí je vodní taxi, které vás z mola doveze k vaší lodi, kterou pojedete z ostrova na ostrov. Vodní taxi je obyčejná (soukromá) loď, která naloží všechny cestující u mola, od každého vybere peníze (0,5$, na Isabele 1$) a doveze vás směšných 20 – 50 metrů k vaší zakotvené lodi. Existenci těchto taxi nikdo vysvětlit nedokázal. Zbytečné poplatky a zbytečný čas. Přeci jen chvíli trvá než se všichni lidé nalodí do jedné lodi i s jejich zavazadly a za pár minut proběhne to stejné z lodi do druhé lodi. Stejný proces vás čeká i v cílové destinaci při opouštění lodě. Celá záležitost působí ještě více absurdně, když zjistíte, že všechny ostatní lodě, které vozí turisty na jednodenní výlety, u mola bez problému kotví. Pokud máte na výběr, nesedejte si v lodi dozadu, ale naopak se snažte v lodi co nejvíce schovat. Jak loď ve vlnách skáče, voda stříká dovnitř do lodi. Vzadu, kde není střecha ani stěny, bývají pasažéři komplet mokří a promrzlí jako by je někdo soustavně 2 hodiny poléval kýblem se studenou vodou.

Plavba, nebo na vlastní pěst

Galapágy můžete navštívit dvěma způsoby. Buď se vydáte na ostrovy sami a vše si zvlášť zajistíte a zaplatíte, nebo zvolíte několikadenní, nebo několikatýdenní plavbu na lodi kolem ostrovů.

Cenově vás pravděpodobně vyjde levněji první varianta, ale to záleží jen na tom, jak drahé budete mít ubytování a kolik si zakoupíte výletů. Je dobré si uvědomit, že i bez zakoupených výletů toho na všech třech ostrovech může zdarma vidět hodně.

V rámci delší plavby se ale můžete podívat na opravdu odlehlá místa, kam byste v rámci jednodenního výletu nedopluli. Program je přesně naplánován a vy se nemusíte o nic starat. Nevýhodou může být dlouhodobý pobyt na lodi. Na lodi i spíte. Mnoha lidem se dříve, či později začne dělat špatně a to může výlet znepříjemnit. Také je třeba počítat s tím, že plno času prosedíte na lodi. Jídlo i vybavení na šnorchlování je většinou zahrnuto v ceně, neopren někdy musíte platit zvlášť. Ceny takových plaveb se pohybují v řádech několika tisíc Amerických dolarů. Cena ovšem závisí na sezóně, délce plavby a konkrétní agentuře. Plavbu je nejlepší sjednat přes internet předem. Případně můžete ještě navštívit cestovní agentury na Santa Cruz, ale v tomto případě může být problém s termínem.

Vydáte-li se na ostrovy samostatně bez plavby, stále můžete volně navštívit 3 ostrovy a pozorovat zde mnoho druhů zvířat. Program si můžete naplánovat dle svých preferencích a dny si zpestřit výlety s průvodcem po okolí, nebo jednodenními plavbami na jiné ostrovy a k odlehlejších místům. Tato varianta může být tou nejlevnější cestou, pokud zvolíte levné ubytování, jídelny a nepojedete každý den na nějaký organizovaný výlet.

Ceny (červen 2022)

Galapágy rozhodně nepatří mezi levné destinace a to i přesto, že jsou součástí výrazně levnějšího Ekvádoru. Téměř vše se na Galapágy musí dovážet (včetně pitné vody) a navíc se jedná o národní park. Zpoplatněno je téměř vše a po pár dnech začíná být poměrně otravné neustálé placení téměř na každém kroku. Na to je třeba se připravit, aby vás poplatky nezaskočily a dovolenou vám tak nezkazily. Platíte za vstup na Galapágy, platíte za příjezdovou kartu (vízum), za vstupy na jednotlivé ostrovy, za opuštění ostrova, vstupy, drahé jednodenní výlety, jídlo, ubytování, půjčení kol, taxi.

Na Galapágách se stejně jako v pevninském Ekvádoru platí Americkými dolary. Bankomaty naleznete na všech ostrovech, ale s poměrně vysokými poplatky. Ideální je si hotovost na Galapágy dovést.

Příklady cen z června 2022:

Víza na Galapágy – 20$, Vstup na Galapágy (placen ihned po příletu na ostrovy pouze v hotovosti) – 100$, levná noc v hostelu pro 2 – 25-35$, levné pouliční almuerzo (obědové menu) pro jednu osobu – 5$, vstup na Isabelu – 10$, vstup na San Cristóbal – 1$, loď mezi ostrovy 1 cesta – 30$, půjčení kola na jeden den 10 – 20$, výlet lodí s obědem a šnorchlováním 110 – 150$ (8:00 – 14:00), celodenní výlet lodí se zastávkami na ostrovech a se šnorchlováním 170 – 280$.

Výlety jsou bezesporu tou nejdražší položkou a jsou až neuvěřitelně předražené. Galapágy ale mohou být tak drahé, jak drahé si je uděláte. Pokud si zaplatíte drahé několikadenní plavby, nebo hotely a plno drahých výletů, vyjde vás zde pobyt na desítky tisíc korun. Mnoho peněz ušetříte, pokud zvolíte nejlevnější ubytování a jídlo z levných jídelen a ostrovy budete zkoumat sami. Určitě se vyplatí si dopřát alespoň 2-3 výlety abyste se také podívali mimo města. V tomto případě může 10 dní pobytu (bez letenek a vstupních poplatků) vyjít na 1 200 – 1 600$ za dvě osoby. Tak jako tak to není levné, ale rozdíl mezi oběma tipy cestování je značný. Také záleží na sezóně. V nejteplejším období od prosince do března jsou ceny nejvyšší, v druhé části roku mírně klesají.

Co vidět na Galapágách

Na Galapágy se jezdí za přírodou. Nikdo by tu snad nečekal luxusní hotely a pláže s lehátky. Sem lidé jezdí s pohorkami, batohem a fotoaparátem na krku. Vidět a zažít zde můžete unikátní faunu a flóru všude kolem. Většinu zajímavých živočichů potkáte na každém kroku a jelikož zvířata nejsou vůbec plachá, téměř o ně zakopáváte.

V přístavu se na lavičkách povalují lachtani, kteří nikoho sednout nepustí, na zábradlí sedí pelikáni, na vyhřátém chodníku se vyhřívají leguáni mořští, ve vodě plavou manty a želvy a ve vzduchu létají lovící terejové modronozí. Zvířat je tu opravdu plno a téměř na každém kroku je něco k vidění. Úžasné je, že jsou na lidi zvyklí a nebojí se, neutíkají. Spíš lidi ignorují až by na sebe nechali i šlápnout. Na celých Galapágách musíte udržovat od všech zvířat 2 metry odstup, aby měli přeci jen nějaký klid. V žádném případě se nesmíte zvířat dotýkat. Pokud se k vám některý ze živočichů přiblíží, musíte odstoupit na vzdálenost 2 metrů. Rozhodně nesmíte zvířata vyhánět, nebo plašit. Na Galapágách má příroda absolutní přednost a návštěvník ji musí plně respektovat a pouze tiše pozorovat.

Turismus se zde přísně reguluje a vše se děje v zájmu místní přírody. I turistické výlety jsou regulovaný tak, aby příliš nerušily zvířata. Na místa, kam dříve jezdilo třeba 10 výletních lodí plných lidí šnorchlovat najednou, dnes mohou pouze 2 dopoledne a 2 odpoledne. I pro turisty je to příjemnější, protože si občas připadáte jako byste byli prvními lidmi na planetě. Všude kolem vás je jen čistá a neporušená příroda (pokud se samozřejmě vydáte lodí mimo města).

Místní záchranné stanice pečlivě kontrolují jednotlivé populace živočichů a bojují se zavlečenými škůdci, rozšiřují populace a navrací je na jejich původní místa výskytu (odchovávají například plno mláďat želvy sloní).

Na všech ostrovech uvidíte nejčastěji unikátní leguány mořské. Působí opravdu starobylým dojmem, jako byste se přenesli až do prvohor. Jedná se o endemický druh leguána, který se vyvinul z leguána zeleného přímo zde na Galapágách a nenaleznete ho nikde jinde na světě. Na ostrovy se dostal jako jeden z prvních živočichů z pevniny. Pravděpodobně překonal vzdálenost zhruba 1 000 km z pevniny přes oceán až k prvním ostrovům. V té době na Galapágách ještě téměř nic nerostlo ani nežilo a pro leguány zde tak nebyla potrava. Leguáni se tedy začali přizpůsobovat místním podmínkám a hledali potravu ve vodě, kde rostly nejrůznější mořské řasy. Naučili se nejenom plavat, ale také zadržovat dech a potápět se. Je naprosto bizarní vidět leguána vedle sebe plavat v moři a ještě úžasnější je ho vidět pod vodou jak se pase na mořských řasách rostoucích na kamenech. To vše můžete pozorovat jen tak ze břehu, nebo se šnorchlem u některé z volně dostupných pláží. Leguáni vydrží pod vodou až 45 minut. Poté se vynoří a doplavou ke břehu, kde se většinou roztáhnou na černé dlažbě, nebo lávových kamenech, aby se ohřáli. Protože se jedná o studenokrevné plazy jichž tělesná teplota je závislá na teplotě okolí a voda na Galapágách je studená (sami poznáte, že vydržet v ní hodinu s neoprenem není sranda), vylézají leguáni z oceánu značně prochladlí a neschopni velkých pohybů. Potřebují se tedy ohřát, aby se jejich tělesná teplota opět zvedla. V tomto okamžiku jsou leguáni velmi zranitelní a vysílení a neměli by být rušeni. Také můžete pozorovat, jak leguáni čas od času po vynoření z vody prskají kolem sebe vodu. Jedná se o další evoluční přizpůsobení tohoto leguána na pobyt ve slané vodě. S konzumací mořských řas přijme i velké množství soli, které se musí zbavit. Sůl tedy společně s vodou leguáni vyprskávají k tomu uzpůsobenými nozdrami zatímco se vyhřívají na slunci.

Na Galapágách se vyskytují další 3 endemické druhy leguánů, ale ti jsou mnohem vzácnější než leguán mořský. Jedná se o leguána růžového, leguána galapážského a leguána bledého. Všechny tyto druhy žijí na souši. Nejvzácnější je leguán růžový, kterého naleznete pouze na ostrově Isabela na úpatí sopky Wolf (nejvyšší hora Galapág – 1707 m n.m.) a nikde jinde na světě.

Dalšími příklady úžasného evolučního přizpůsobení jsou želva sloní a slavné Darwinovy pěnkavy. U obou druhů došlo ke vzniku několika poddruhů na základě toho, jaké potravě se museli jedinci přizpůsobit. 10 poddruhů želvy sloní se liší zejména tvary krunýře. Plochý krunýř například značí, že želva přijímá potravu nejčastěji ze země. Naopak vyklenutý krunýř v oblasti krku značí, že se želva pro svou potravu natahuje nahoru tam, kde není tráva a želva musí okusovat lístečky ze stromů. Také krk těchto želv, které se za svou potravou musely natahovat vysoko, se prodloužil. Téměř všude po světě byly želvy sloní ve volné přírodě vyhubeny. Bohužel jsou snadnou a chutnou kořistí. Na Galapágy se původně dostaly opět po vodě, nejspíš na nějakém kusu dřeva z Jižní Ameriky, kde se původně vyskytovaly. Na Galapágách se rozšířily na několik ostrovů a vzniklo postupem času i mnoho poddruhů. Populace byla ohrožena až v době, kdy na Galapágy přijížděli piráti a objevitelé. Ti si nešťastnou náhodou všimli, že želva vydrží na lodi bez vody a potravy živá až rok a navíc je velmi chutná. A tak začaly želvy postupně z ostrovů odvážet a využívat je jako živoucí konzervy. Z ostrovů odváželi pouze samice, protože dospělý samec váží až 250 kg a želvy bylo třeba z kopcovitého vnitrozemí donést 10 – 20 km k plážím. Samice jsou o poznání lehčí. Dodnes je populace želv sloních tímto počínáním poznamenaná. Záchranné stanice se snaží populace opět vyrovnat a tak chovají zejména samice. Pohlaví želvy lze ovlivnit okolní teplotou během inkubace. Ve vajíčku se rozlišné pohlaví vyvine podle okolní teploty, která se pro samce a samice liší zhruba o 2 stupně. Želvy dnes můžete vidět hlavně na ostrově Santa Cruz, kde se vyskytují volně v přírodě poměrně často. V horách u vesnice Santa Rosa je jich k vidění opravdu mnoho, občas je můžete vidět i u silnice v příkopu. Někteří starší jedinci dosahují obrovských rozměrů a stáří až 150ti let. Do krunýře takové želvy by se pohodlně vešel dospělý člověk.

U pěnkav došlo k podobnému rozrůznění na základě dostupné potravy. Na jednotlivých ostrovech se potrava lišila a tak se měnil tvar zobáku pěnkav a vznikaly jednotlivé poddruhy (15 poddruhů). V jednotlivých oblastech přežívali jen jedinci s tím nejširším, nejužším, nebo třeba lehce zahnutým zobákem. Tak se jedinci s průměrnými zobáky nedostali k potravě a zahynuli. Tím se vyselektovaly jednotlivé poddruhy. Pěnkavy budete na ostrovech potkávat poměrně často, jsou ale malé a nevýrazné. Dřív jich bohužel bývalo na Galapágách mnohem více (dle slov místních biologů). Populace ubývá, protože byl na ostrovy zavlečen druh mouchy (Philornis downsi) jejíž larvy parazitují na mláďatech pěnkav. Vajíčka mouchy jsou nakladena do hnízd a larvy, které se z nich vyvinou sají mláďatům krev a tím je postupně zabíjejí. I přes snahu místních a odstraňování larev se nedaří mouchy odstranit. Právě proto jsou vaše věci před letem na Galapágy kontrolovány. Zavlečení jediného škůdce může narušit celý ekosystém.

Na plážích a ve vodě uvidíte velmi často lachtany. Žijí zde dva druhy – lachtan galapážský a lachtan mořský. Pohled na ně je zkrátka úžasný. Pokud se líně neválejí na pláži v písku, většinou dovádějí ve vodě. Zejména mladí lachtani jsou velmi hraví a zvědaví. Pokud si půjdete zaplavat zrovna když se bude koupat nějaký lachtan, tak k vám nejspíš zvědavě připlave, možná si vás bude pod vodou ohmatávat čumákem a proplétat se kolem vás ze všech stran. Ve vodě jsou lachtani neobyčejně rychlí a obratní. Nebezpečí může hrozit od alfa samce, který je ve skupině jeden a poznáte ho většinou podle velikosti – je mohutný. Na pláži na vás může klidně vystartovat, pokud se přiblížíte příliš blízko a mohlo by se stát, že by vás pokousal. Většinou ovšem žádné riziko nehrozí. Pokud se k lachtanům na pláži přiblížíte příliš blízko, většinou jen zvednou hlavu a začnou na vás řvát. Lachtani dokáží být neobyčejně hluční. Vydávají specifické zvuky, které připomínají řev malého dítěte a dávení dospělého člověka. Pokud se ocitnete na pláži se třiceti lachtany, v klidu si zde nepoležíte. Nejvíce lachtanů uvidíte na ostrově San Cristóbal a několik jich je i na Isabele.

Mezi místní ptáky, které lze často pozorovat patří zejména pelikáni, endemičtí šedí racci lávoví, plameňáci na ostrově Isabela, albatrosi, volavky, fregatky, nádherní terejové (zejména) modronozí a unikátní tučňáci galapážští. Terej modronohý je dalším ze symbolů Galapág. Terejové mají své nohy jasně modré, což z nich činí tak oblíbené ptáky. Barva nohou pochází ze sardinek, kterými se terejové živí. Modré nohy pak hrají významnou roli při páření, kdy samec obchází samičku, předvádí jí své modré nohy, naparuje se a vydává u toho typické zvuky. Občas ji dokonce donese dárek například v podobě peříčka. Typický je pro ně lov ryb rychlým střemhlavým letem přímo do vody. Terejové vyloženě prostřelí hladinu ostrým zobákem a zanoří se na nějakou dobu pod vodu. Létat a lovit je uvidíte všude, ale sedící tereje jen tak neuvidíte. Nejlepší místo k jejich pozorování je jejich hnízdiště na Isabele v Los Tuneles, kam se dostanete pouze v rámci organizovaného výletu s průvodcem. Období páření a hnízdění trvá od června do srpna. Právě v tomto období zde můžete ze vzdálenosti jen několika metrů pozorovat tyto nádherné ptáky a jejich námluvy. Budete-li mít štěstí, můžete vidět i hnízda s vajíčky. Na Galapágách žije více druhů terejů. Na Isabele například můžete pozorovat tereje tichomořského (nazca) a na severu ostrova San Cristóbal vzácného tereje červenonohého.

V Los Tuneles můžete také pozorovat tučňáky galapážské. Jsou jedinými tučňáky, kteří právě zde obývají i severní polokouli. Díky studeným mořským proudům dokáže tento druh tučňáka žít přímo na rovníku. Jsou velice malí a nenajdete je nikde jinde na světě. Na Galapágách na volně přístupných místech jsou k vidění jenom v přístavu na Isabele a to ještě poměrně zřídka. Největší šanci je vidět máte právě v oblasti Los Tuneles v chladnější části roku. Během teplejší části roku migrují na sever ostrova Isabela.

Obrovské fregatky s typicky zalomenými křídly a červenými vaky (pouze samci) pod krkem sice uvidíte častěji na pobřeží Ekvádoru, ale tady se také vyskytují. Naleznete je na pobřeží, nebo u sopky El Junco. V době páření mají samci svůj červený vak na krku nafouknutý, protože má důležitý význam během námluv.

Podmořský svět Galapág je ještě bohatší než ten pevninský. Galapágy patří k nejlepším světovým potápěčským destinacím. Pokud si ale na přístrojové potápění netroufáte, i se šnorchlem tady toho uvidíte spoustu. U volně dostupných pláží můžete ve vodě pozorovat mořské leguány, lachtany, mořské želvy, manty, neškodná mláďata žraloků, mořské koníky, barevné korálové rybky a skromné korálové útesy. V rámci výletů můžete vidět třeba kladivouny a jiné žraloky, několikametrové manty, rejnoky, delfíny, nebo barakudy a další ryby. Nikdo vám ale nezaručí co a kde uvidíte. Jeden den můžete na výletě plavat s několika kladivouny a druhý den na stejném výletě nevidíte jediného. Také záleží na období, protože některá zvířata migrují a nejsou celý rok na stejném místě. Žraloky je například těžší spatřit během chladného období.

Z rostlin vás zde nejspíš zaujmou unikátní stromové opuncie. Kmeny opuncií připomínají opravdové kmeny stromů. Nikde jinde na světě tyto opuncie neuvidíte. Zajímavý je i lávový kaktus, který patří k prvním obyvatelům nově vzniklého sopečného ostrova, kde ještě nejsou téměř žádné živiny, půda, nebo voda. Některé ostrovy jsou porostlé tropickým suchým lesem, který je poměrně vzácný a z území Ekvádoru bohužel pomalu mizí.

Co zde navštívit

V případě, že budete chtít Galapágy navštívit na vlastní pěst bez agentur, můžete volně objevovat tři ostrovy – Santa Cruz, San Cristóbal a Isabela. Pohyb na ostrovech je volný a přesto značně omezený. Z měst se vždy dostanete jen na několik blízkých pláží, občas na nějakou vyhlídku, nebo do hor tam, kde vede silnice. Moc treků a silnic ale na ostrovech není a mimo ně se budete jen těžko prodírat džunglí, nebo suchým tropickým lesem mezi kaktusy a po ostrých lávových kamenech. Respektujte tedy pouze značené stezky, které zároveň najdete na mapy.cz.

Určitě stojí zato navštívit všechny 3 ostrovy. Každý z nich nabízí něco jiného a nového i přesto, že jsou v mnoha ohledech podobné. Na San Cristóbal si do sytosti užijete lachtaní přítomnosti jak ve vodě, tak na souši, nebo zde můžete vidět pasoucí se leguány na mořském dně. Na Santa Cruz se zase můžete vypravit do kopců za želvami sloními a na Isabele pozorovat tučňáky a manty.

San Cristóbal

Hlavním městem ostrova je Puerto Baquerizo Moreno, kde naleznete veškeré možnosti ubytování, cestovní kanceláře prodávající výlety, restaurace i jídelny, tržiště, pekárny a menší samoobsluhy, také letiště a přístav, z kterého se vyplouvá na výlety po okolí a na ostrov Santa Cruz. Už samotné molo v přístavu může nabídnout zajímavou podívanou na ve vodě dovádějící lachtany, vyhřívající se leguány a červené kraby. Procházka přístavem je plná zvířat. Naleznete zde i několik čistě lachtaních pláží s celou kolonií lachtanů – například Playa de Oro.

Kousek od centra se můžete vykoupat u pláže Playa Mann s veselými a zvědavými lachtany. Cestou dál na sever narazíte na Centro de Interpretaciones. Vstup sem je zdarma a čeká vás zde zejména plno informačních tabulí týkajících se vzniku Galapág, jejich klimatu, mořských proudů a historie. Když centrem projdete, můžete se vydat dál po kamenném chodníčku mezi lávovými poli s kaktusy a opunciemi až dojdete na pláž Playa Punta Carola s majákem na jejím cípu. Na pláži se opět povaluje mnoho lachtanů a vy se můžete natáhnout klidně vedle nich s dostatečným odstupem. Také se zde na černých lávových kamenech vyhřívá plno leguánů. Koupat se zde ovšem budete těžko, protože vstup do vody je kamenitý/ balvanitý.

Z této pláže se můžete vydat dál přes kopec kolem válečného kaňonu až k zátoce Bahia Tijeretas. Z okolních útesů si můžete užít krásné výhledy na pobřeží, pokochat se sochou Charlese Darwina a pak sestoupit dolů k zátoce. Není tu sice pláž, ale voda je díky kamenitému dnu úžasně čistá. Určitě tedy nezapomeňte šnorchlovací vybavení, protože zde mimo pozorování korálových útesů a barevných ryb můžete plavat s lachtany, nebo pozorovat lovící tereje. Ve městě můžete zakoupit výlet, v rámci kterého se sem podíváte s průvodcem, ale to je vcelku zbytečné.

Obejdete-li celou zátoku po útesech s vyhlídkami (nebo ji můžete přeplavat), můžete se vydat dál na sever po pobřežní pěšině. Dojdete až do zátoky u pláže Baquerizo. Místo je velmi klidné a unikátní. Vstup do vody je sice plný balvanů, ale ty lze překonat. Pokud dorazíte v době krmení leguánů, můžete zde velmi blízko břehu (což je poměrně ojedinělé) pozorovat plno leguánů na dně na kamenech pasoucích se na mořských řasách. Nebudou si vás všímat a nechají vás si je dobře prohlédnout. Ideální doba k pozorování těchto leguánů je kolem poledne. Narazit zde ale můžete i na mořské želvy, nebo lachtany.

Vydáte-li se na jih od města, dorazíte na pláž La Loberia, kde vás čeká další úžasné koupání s lachtany, nebo želvami a plno korálových rybek. Na pláži pak můžete vidět opět plno odpočívajících lachtanů. Z pláže můžete pokračovat dál po pobřeží až k vyhlídce a užít si tak výhledů z útesů na oceán.

Z města můžete vyrazit i do hor. Přes vesnici El Progreso až k sopce El Juncu, jejíž kráter je naplněn sladkou vodou. Tento kráter představuje jediný zdroj sladké vody na celých Galapágách. Vstup je zdarma a výstup z parkoviště nenáročný. Pozor ale dejte na počasí. V období garúa bude nahoře pravděpodobně zima, deštivo a hustá mlha. Budete-li pokračovat po silnici dál, dorazíte až k želví chovné a záchranné stanici, kde si můžete zdarma prohlédnout želvy sloní. Následně je možné pokračovat dál až na pláž v zátoce Chino. Celou cestu lze absolvovat buď taxi, nebo na půjčeném kole. Výlet na kole je ale velmi náročný, protože vás čeká neustálé stoupání z města až do výšky 600 m n.m. Při cestě z města až na pláž a zpět tedy na kole překonáte 1 200 výškových metrů což není zrovna málo. Kompromisem může být cesta na kole alespoň k sopce. To je také náročné, ale zpět už je to jenom z kopce.

Zbytek ostrova už můžete objevovat pouze lodí v rámci organizovaných výletů. Z tohoto ostrova je to poměrně daleko kamkoli jinam, a tak zde mnoho výletů nekoupíte. Můžete se v podstatě vydat hlavně na další místa tohoto ostrova.

Nejvyhledávanějším výletem je návštěva útesu Kicker Rock. Právě zde můžete pozorovat manty, opravdu mnoho mořských želv a žraloky, korálové útesy s rybkami a zejména žraloky kladivouny. Pozor ale dejte na období, v kterém na výlet vyrazíte. V chladném období (počínaje červnem) je šance vidět žraloky malá, protože migrují do teplejších vod na sever. Naopak nejvíce žraloků uvidíte během teplejšího období (prosinec–březen). V rámci výletu se také zastavíte na nejhezčí bílé pláži na ostrově – Playa Cerro Brujo, kde se můžete koupat a pozorovat lachtany a leguány mořské. Také vás v rámci výletu čeká oběd na lodi. Při koupi výletu si dejte pozor na výběr vybavení. Požadujte ten nejsilnější neopren s dlouhými rukávy a nohavicemi. Voda je studená a vy v ní můžete být i hodinu a půl. Celý útes budete společně s průvodcem obeplavávat a hledat zvířata.

Dále se můžete vydat na celodenní výlet lodí kolem celého ostrova (360°) se zastávkami na několika plážích. Na severu ostrova by měli být k vidění vzácní terejové červenonozí. To, že je ale v rámci výletu uvidíte, vám bohužel nikdo nezaručí. Cesta je poměrně dlouhá a počítejte s tím, že velkou část výletu jen prosedíte na lodi.

Santa Cruz

Ostrov Santa Cruz je tím hlavním turistickým centrem všech ostrovů. Nachází se zde hlavní a největší město Galapág – Puerto Ayora. Zde naleznete nejvíce stravovacích a ubytovacích možností. Shluk cenově dostupných restaurací se nachází v ulici Charles Binford. Za ještě levnějším jídlem už budete muset dál směrem od centra do vnitrozemí. Také zde koupíte nejvíce jednodenních výletů po okolí, protože okolní ostrovy nejsou od Santa Cruz příliš daleko. Koupit zde můžete i několikadenní plavby s pobytem přímo na lodi.

Přímo ve městě u pobřežní promenády můžete ráno navštívit rybí trh, kde rybáři porcují a prodávají své čerstvé úlovky. Pozorovat zde můžete hlavně pelikány a lachtany, kteří čekají na odřezky.

Budete-li po pobřeží pokračovat na východ, dostanete se ke dvěma plážím, kde se lze koupat – Playa de La Estacion a La Ratonera. Cestou také narazíte na výzkumnou a chovnou stanici Charlese Darwina. Dovnitř se dostanete pouze s průvodcem a po zaplacení vstupného 10$. Není špatné návštěvou tohoto místa začít celé putování po Galapágách. Dozvíte se zde základní informace o ostrovech, informace o místní fauně a flóře a prohlédnete si želvy sloní. Po dobu pěti let od vylíhnutí zůstávají želvy ve stanici a až po uplynutí této doby jsou vypuštěny do přírody na příslušné ostrovy. V rámci prohlídky si tam můžete prohlédnout jednotlivé vrhy. Také navštívíte místnost s vypreparovaným osamělým Georgem, který bez potomků před pár lety zemřel jako poslední svého poddruhu. Georgova podobizna s vytaženou hlavou vzhůru se stala symbolem celého národního parku Galapágy. V rámci areálu se také nachází malé přírodopisné muzeum, kam je vstup volný.

Na druhé straně města pak můžete navštívit menší lagunu Ninfas. K nedaleké pláži Alemanes a k skalní průrvě Grietas si budete muset zaplatit v přístavu menší loďku, protože tam žádná jiná cesta nevede. Za vstup do Grietas budete muset zaplatit 10$ a z důvodu malé kapacity zde můžete strávit jen jednu hodinu. Průrva je zaplavena průzračnou vodou a je tak ideální ke šnorchlování.

Dalším místem, které můžete volně navštívit jsou písečné pláže Tortuga Bay a Playa Mansa. První pláž není příliš vhodná ke koupání kvůli vlnám a zvířat zde také moc neuvidíte. Druhá pláž se nachází v klidné zátoce, kde se můžete koupat a šnorchlovat s malými žraloky, nebo želvami. Nechybí ani leguáni mořští. Vstup na pláž je sice zdarma, ale je třeba se zaregistrovat u strážce parku a počítat s omezenou otevírací dobou pláže a zhruba 2,5 km dlouhou cestou, kterou musíte jít pouze pěšky (ani na kole se sem nedostanete). Ideální je tedy vyrazit dopoledne tak, abyste stihli na pláže dojít a užít si zde nějaký čas. Dorazíte-li například ve 4 odpoledne, už vás tam strážci parku nepustí.

Dále pak po ostrově naleznete několik lávových tunelů, které vznikly ochlazováním a tuhnutím okrajů lávových proudů. Láva postupně odtekla a zůstal tunel, který může měřit desítky i stovky metrů. Takové tunely můžete (často za poplatek) navštívit na různých místech ostrova. Nejblíže městu se nachází Tuneles de Lava.

Místo, které rozhodně nesmíte vynechat je želví rezervace v kopcích nedaleko vesnice Santa Rosa. Naleznete zde dvě místa – Reserva de Tortugas Gigantes a Tortuga crossing ecological reserve. Do obou míst musíte zaplatit vstupné 5$ na osobu a průvodce vás provede mezi stády želv. Želvy zde nechovají, želvy jsou zde volně. Dobrovolně se zde shlukují a různě se přesouvají lesem. Někdy tu tedy narazíte na 70 želv a jindy jsou zde 3. Průvodce mluví anglicky a vysvětlí vám vše ohledně jejich života a historie želv sloních na ostrovech. Součástí areálu jsou i lávové tunely, které si můžete projít. Z Puerto Ayora se sem dostanete buď na kole, nebo velmi levně autobusem z ulice Isla Duncán (na mapě je autobusová stanice s názvem bus to Santa Rosa) do vesnice Santa Rosa a zbytek cesty dojdete pěšky.

Pokud se vydáte z Ballavista na druhou stranu (na východ), můžete si vyjít na sopku Cerro Mesa, nebo si ve vesnici El Cascajo užít výhled na ostrov. Za poplatek se zde dostanete do menšího parku, kde se můžete pohoupat na vysoké houpačce s úžasným výhledem až na pobřeží, projít se zarostlým kráterem sopky, nebo nakrmit místní oslíky, či si vlastnoručně postaru vymačkat šťávu z cukrové třtiny.

Budete-li po silnici pokračovat dál za vesnici El Cascajo až k pobřeží, dojedete na pláž Garrapatero. Pláž je sice hezká, ale mnoho zvířat (kromě leguánů mořských) zde neuvidíte. Vlny jsou zde silné a voda kalná takže to ani na koupání ideální není. Je to ovšem poměrně klidné a opuštěné místo vhodné k odpočinku. Dostanete se sem buď na kole, taxi, nebo stopem – to ale může být velmi obtížné.

Isabela

Isabela je ostrovem nejméně turisticky rozvinutým. Sice je to ostrov největší, ale volně přístupných míst zde příliš mnoho není. Vstupné na tento ostrov je ze všech ostrovů nejvyšší – 10$.

Velmi hezké místo na šnorchlování naleznete hned vedle přístavu v zátoce Concha perla. Zde je voda klidná a čistá. Nejprve projdete po lávkách mezi mangrovy a na konci se z malého mola dostanete po schodech do vody. Toto místo je na ostrově jediné, které je volně přístupné a nabízí hezké šnorchlování. Všude jinde jsou písečné pláže a vlny. Vidět zde můžete zejména želvy, mořské leguány a lachtany. Někdy připlouvají i manty, nebo tučňáci. Nechybí korálové útesy a barevné rybky.

Hlavní město Isabely je malé a klidné. Mnoho toho zde nenajdete. Nakoupit, ubytovat a najíst se zde ovšem dá. Nechybí ani cestovní kanceláře a půjčovny kol. Výletem, který můžete sami podniknout je cesta z města po pobřeží na západ až k vyhlídce Mirador de las lágrimas. Vyrazit můžete buď pěšky, nebo na půjčeném kole. Pokud půjdete pěšky, zabere to téměř celý den, protože cesta je dlouhá. Cestou možná potkáte několik želv sloních a také můžete navštívit několik pláží, nebo se kouknout k lagunám, na kterých lze potkat plameňáky. Kousek od Playa del Amor se nachází lávový tunel – Túnel del Estero. Za odlivu se lze dostat na útesy El Estero, kde můžete pozorovat hejna terejů modronohých při lovu. Následně narazíte cestou na menší kopec Cerro Orchilla s hezkou vyhlídkou a poté už dorazíte ke zdi slz, kde zaparkujete kolo a vydáte se k finální vyhlídce na velkou část pobřeží a nedalekou sopku. Všechna tato místa jsou volně přístupná.

Kousek od města pak můžete ještě navštívit několik lagun, kde máte největší šanci pozorovat plameňáky a další vodní ptáky. První lagunou je Flamingo Estuary odkud vede stezka v podobě lávek přes několik dalších lagun až k Centro de Crianza Tortugas Gigantes. Jedná se o želví chovnou a záchranou stanici s placeným vstupným. Od stanice můžete pokračovat ještě dále na sever k další laguně – Laguna de Flamencos, kde můžete opět pozorovat plameňáky. Přímo ve městě se nachází ještě jedna laguna – Laguna Salinas, kde se také plameňáci vyskytují.

Stejně jako na ostatních ostrovech můžete i zde zakoupit výlety s průvodcem. Výběr není příliš veliký, vzhledem k velkým vzdálenostem k dalším místům. Nejvyhlášenější je bezesporu výlet do Los Tuneles, protože nabízí mnoho zvířat k pozorování. S průvodcem se vydáte lodí nejprve k útesu na otevřeném oceánu, kde můžete pozorovat hnízdící tereje nazca (pokud je období hnízdění) a pak vyrazíte k tunelům. Jedná se o pozůstatky lávových tunelů v moři. Skalnaté útvary a mosty vytvářejí velkou lagunu s klidnou vodou a mnoha skrýšemi pro mláďata mořských živočichů. Sem se velcí predátoři nedostanou a živočichové jsou tu v bezpečí. Vidět tu můžete například mláďata dvou druhů žraloků schovávající se pod útesy, rejnoky, manty, mořské želvy, tučňáky, mořské koníky, nejrůznější ryby, nebo třeba humra. Na útesech se nachází hnízdiště terejů modronohých, které si v době hnízdění můžete prohlédnout opravdu zblízka, pozorovat jejich námluvy, nebo spatřit jedince sedící na vajíčkách.

Dalším oblíbeným výletem na Isabele je trek na sopku Volcán Sierra Negra do výšky 1 490 m n.m. Kráter této sopky je široký více než 10 km. Cesta na sopku je sice značená na mapě, ale bez průvodce je výstup zakázán. Pozor zde věnujte hlavně počasí a ročnímu období. Jistou část roku bývá sopka neustále v mlze. Krátkým výletem je pak plavba k několika ostrůvkům Tintoreras přímo v přístavu. Zde můžete buď plavat, nebo se plavit na kánoích a pozorovat mořské živočichy. Budete-li mít štěstí, uvidíte i tučňáky.

Kolik dní je na Galapágy potřeba

Délka pobytu záleží na počtu výletů, které budete podnikat. Na 4 dny to na Galapágách příliš cenu nemá, ale 3 týdny je asi až zbytečně moc. Pojedete-li po vlastní ose s 2-3 zakoupenými výlety a navštívíte-li všechny 3 ostrovy, bude ideálních 10 – 12 dní. Na každý ostrov je dobré i s cestou plánovat alespoň 3 dny. Bohužel i transport lodí mezi ostrovy vám z pobytu ukrojí velký kus času. Každý přesun a následné ubytování vám zabere celé dopoledne. Pohyb na ostrovech je ovšem značně omezený a tak hlavní atrakce zvládnete během pár dní. Nejvíce míst, která můžete navštívit zdarma naleznete na San Cristóbal a nejméně na Isabele, kde žádné silnice nejsou.