Ekvádor

Ekvádor je zemí čtyř odlišných světů. Právě zde naleznete neuvěřitelnou přírodní rozmanitost na tak malém území. Až šestitisícové hory s ledovci silně kontrastují s nedalekými tropickými deštnými pralesy v nížinách. Na druhé straně hor zase naleznete suchý tropický les a dlouhé písečné pláže na pobřeží. Naprosto unikátní jsou pak sopečné Galapágy nacházející se 1200 km od pobřeží, které jsou plné endemických druhů zvířat a velmi rozmanitého podmořského života. V Ekvádoru naleznete zkrátka vše.

Základní informace

Ekvádor leží přímo na rovníku. Jeho název není náhodný, protože v překladu ze španělštiny Ecuador znamená rovník. Sami místní hrdě nazývají Ekvádor středem světa. Je to totiž jediná země světa, kde rovník leží tak vysoko v horách a vy se tak ocitáte nejblíže Slunci a nejdále od středu Země. 

V Ekvádoru se mluví zejména španělsky, dále pak kečuánsky a šuársky. S angličtinou příliš nepochodíte a to ani se základními frázemi. Anglicky se domluvíte pouze na letišti, v drahých hotelech a s některými průvodci. Chcele-li ale poznat opravdový Ekvádor, bude alespoň základní španělština potřeba. Vyplatí se umět pozdravit, poděkovat, zeptat se na cenu a rozumět ceně, objednat si jídlo u stánku, slova bezpečný a nebezpečný, drahý a levný se také mohou hodit.

Do zásuvky budete potřebovat americkou redukci.

Vyplatí se koupit místní sim kartu za 3-5$ s daty, které lze pravidelně dobíjet.

Ubytování seženete snadno přes Booking, nebo Airbnb. U Airbnb se občas stává, že už majitel byt nepronajímá, ale stále inzeruje a tak vám je žádost zamítnuta. Čtěte tedy komentáře.

Nezapomeňte teplé oblečení včetně rukavic a čepice. V horských městech je chladno i v nižších nadmořských výškách. 

Nezapomeňte kvalitní sluneční brýle a opalovací krém. V 5 000 m n.m téměř na rovníku sluníčko opravdu pálí.

Do přírody se může hodit filtr na vodu.

Nezapomeňte na pojištění do vyšších nadmořských výšek. Většina pojišťoven nabízí v rámci základního pojištění pouze krytí do 3 500 m n.m.

Bezpečnost

V rámci Jižní Ameriky se jedná o poměrně bezpečnou zemi. I tak jsou zde ale krádeže běžnou záležitostí stejně jako v ostatních zemí Jižní Ameriky. To, že vás někdo okrade s mačetou o batoh, nebo telefon nejspíš nikoho z místních nepřekvapí. To se prostě stává. Největší nebezpečí hrozí zejména ve velkých městech jako je Quito a Guayaquil. Na vesnicích a v horách jsou lidé hodní, nápomocní a obecně budí přátelský dojem. Pokud se ale bude člověk chovat zodpovědně a dávat si pozor na věci, nemělo by se nic stát. Pozor si dávejte tedy zejména v Guayaquilu, Quitu a v autobusech všude po zemi. Zloději mívají různé finty. Například vás prodejce jídla poleje omáčkou a zatímco upoutá vaši pozornost a bude se vás snažit čistit, komplic vás okrade. Nikdy nenechávejte batoh bez dozoru a všechny věci si držte ideálně na klíně.

Bezpečnostní tipy:

1. Nenoste s sebou ideálně nic cenného. Vše nechte na ubytování a dobře zamkněte.

2. Telefon na ulici a v autobuse ideálně nevytahujte, nebo se velmi dobře rozhlédněte a důkladně pozorujte okolí.

3. Mějte v kapse trochu peněz pro zloděje. Pokud vás někdo přepadne s nožem, nebude vám věřit, že vůbec nic nemáte. Klidně můžete skončit s nožem v břiše. 15 – 20$ by mohlo útočníka uspokojit a vy nepřijdete o vše. Také se peníze hodí na drobné výdaje během výletu (není dobré vytahovat celou peněženku na ulici).

4. Pokud k přepadení dojde, nesnažte se bránit. Útočník může být pod vlivem drog a pro pár $ by klidně vraždil.

5. Peníze vždy mějte na více místech.

6. Nenoste drahé věci, šperky, hodinky. Zloděj je schopen vás okrást i o hezké tričko, které máte na sobě.

7. Není od věci vzít si s sebou starý telefon s GPS a mapou. Ve městě se tak můžete orientovat podle map ve starém telefonu, kterého vám nebude líto, když o něj přijdete.

8. Pravidelně si zálohujte fotografie.

9. Nechoďte sami.

10. Netoulejte se v noci po městech. I centrum v noci utichne, vše se zavře a po 19. hodině je v ulicích mrtvo.

11. Ptejte se místních na bezpečnost, ptejte se kam můžete pěšky a kam je třeba taxíkem (i přesto, že je to třeba jen kilometr).

12. Čtěte recenze na googlu týkající se zajímavých míst. Pokud tam lidé uvádějí, že byli okradeni, nebude místo bezpečné.

13. Pohybujte se v centru. Vyhněte se podivným prázdným uličkám a nevstupujte do odlehlých čtvrtí velkých měst. 

14. Taxi nechytejte na ulici. Taxikáři mohou být domluveni se zloději, které cestou naberou a oni vás ještě v autě okradou. Zárukou kvality není ani klasický žlutý taxík. Nechte si taxi zavolat z hostelu.

15. Nastavte si limity na kartě. Zloději vás klidně mohou vzít na okružní projížďku městem s několika zastávkami u bankomatů, kde vás donutí vybrat.

16. Nafoťte si všechny potřebné dokumenty (zejména pas) a uložte online.

17. Nikdy nenechávejte své pití (restaurace, bar) bez dozoru.

18. Zvažte pojištění osobních věcí.

19. Sledujte aktuální zprávy a dění v zemi (před, i během cesty). Konající se volby, stávky, protesty, blokády silnic, nebo třeba živelné katastrofy by mohly cestu úplně znemožnit.

20. Koukejte kolem sebe, sledujte lidi, vnímejte okolí. Lepší je sedět v autobuse u mladé maminky s dítětem, než u podivného mladíka.

21. Na ubytování se vždy zamykejte. Během krátké sprchy můžete přijít o vše důležité.

22. Osvojte si základy španělštiny. Život v Ekvádoru vám to značně zjednoduší a můžete se tak vyhnout mnoha problémům.

23. Tvařte se sebejistě, zmatený bloudící turista je mnohem snadnější oběť. 

24. Pozor na kapsy, zejmena v davu lidí.  Lepší variantou je nenápadná plochá ledvinka pod tričko.

25. V autobuse mějte batoh vždy na klíně, nikdy ne mezi nohama na zemi. Šikovný zloděj na sedačce za vámi vám může pomocí malého nožíku vyprázdnit obsah zavazadla. Dokonce takto kradou i děti, protože se lépe vejdou pod sedačky.

26. Registrujte se do systému Drozd. Pokud nastane ve vaší destinaci nějaký bezpečnostní problém, dostane zprávu ze systému.

Není třeba se příliš obávat, vlastně stačí být jen obezřetný a pozor si dávat v Guayaquilu a Quitu. V horách, malých městečkách, vesnicích a obecně v přírodě byste měli být v bezpečí.

Stravování

Tradiční pokrmy se liší podle oblasti, kde se nacházíte. Na pobřeží jsou to zejména ryby a krevety, v horách pak maso s rýží a v Amazonii ryby z místních řek. Jídlo z místních jídelen je obecně levné. K obědu seženete téměř všude almuerzo (obědové menu), které se skládá z polévky, hlavního jídla a sladkého nápoje. Většinou vás čeká rýže s masem, nebo rybou, pokud si objednáte třeba tuňákové špagety, nebo lasagne, dostanete je opět s kopečkem rýže. Takové obědové menu pořídíte nejčastěji za 2,5 $ (2022). Na ulici pak můžete koupit třeba grilované plantainy plněné sýrem, pan de yuca – malé pečené bochánky z yucy, zmrzlinu, nebo ovoce. Místní pochoutkou je například nezralé solené mango. Nejlepší ovoce a zeleninu seženete samozřejmě na tržištích a u pouličních prodejců.

V Amazonii určitě ochutnejte maito rybu. Maito je způsob přípravy, který spočívá v zabalení ryby, popřípadě kuřete do listu místní rostliny a grilování. Ryba je pak neuvěřitelně šťavnatá. Mimo to zde určitě narazíte i na obrovské grilované červy, které také patří mezi místní tradiční pochoutku. Jako příloha je většinou podávána rýže, nebo yuca, která je hlavní potravinou pro lidi žijící v pralese.

V horách ochutnáte spíš vepřové, hovězí a kuřecí maso opět s rýží. Tradiční polévkou je Encebollado, což je takový rybí guláš. Polévka obsahuje spoustu rybího masa, zeleninu, yucu a podává se k ní popcorn, který si máte nasypat dovnitř a plantainové chipsy. Zároveň všude narazíte na plno levných cukráren a pekáren. Jeden větší zákusek zde seženete už za 1 $. Dorty jsou v Ekvádoru vidět opravdu na každém kroku.

Na pobřeží koupíte velmi tradiční pochoutku Ceviche. Jedná se poměrně drahé jídlo na místní poměry (8 $), ale není těžké si ho připravit doma. Je to vlastně trocha zeleniny s krevetami, nebo rybou, či olihní v limetkové šťávě. Nechybí samozřejmě rýže a smažené plantainy. Dále zde seženete nejrůznější ryby a mořské plody na mnoho způsobů. Bude-li chtít sami vařit, ryby a krevety zde velmi levně nakoupíte na rybářských trzích ráno v přístavech. Jídlo v restauracích a jídelnách na pobřeží je asi ze všech tří oblastí nejdražší.

Doprava

Doprava po Ekvádoru je poměrně levná, přehledná a dobře fungující. Nejčastějším variantou dopravy je autobus, který jezdí téměř všude a často. Vlaková doprava byla v Ekvádoru už zrušena. Také si můžete pronajmout auto, ale bude vás tak čekat plno řízení na dlouhé vzdálenosti. Ve městech naleznete klasické taxíky, na pobřeží levné tuktuky. Na delší vzdálenosti lze využít vnitrostátní letecké spojení mezi většími městy.

Silnice jsou obecně v dobrém stavu, v odlehlejších oblastech, nebo na cestách k hlavním sopkám chybí asfalt a jízda může být trochu terénější. Problém na silnicích představují časté sesuvy půdy v horách, které mohou způsobit uzavření některých silnic i na několik hodin, nebo i týdnů.

Autobus

Na delší vzdálenosti lze využít pravidelných linek místních společností jejiž jízdní řády můžete najít na internetu, nebo na autobusových stanicích. K vyhledávání spojů můžete použít stránku Andrestransit.com. Také zde fungují pohodlné noční autobusy, díky kterým na dlouhých vzdálenostech ušetříte čas a také peníze za nocleh. U běžných autobusů počítejte s častými zastávkami a i půlhodinovými napředvídatelnými pauzami ve městech, kdy se prostě čeká a nikdo neví proč. Cena lístku závisí na společnosti, oblasti a samozřejmě vzdálenosti. Autobusy jsou například dražší v Amazonii a na pobřeží v okolí Montañity. K ceně je také připočítáván poplatek za použití terminálu (pokud odjíždíte z terminálu), který se pohybuje mezi 0,1 – 0,5 $.

Ve městech jezdí městské autobusy za zhruba 0,25 – 0,50 $ za jakoukoli cestu. Platí se buď řidiči, nebo výběrčímu. V některých městech jako je třeba Cuenca, nebo Guayaquil je potřeba mít místní předplacenou kartu na autobus. V tomto případě prostě požádáte někoho ze spolucestujících aby za vás svou kartou zaplatil a vy mu následně dáte drobné.

V městských autobusech zejména v Quitu a Guayaquilu je třeba si dávat velký pozor na věci. Krádeže jsou zde běžnou záležitostí a proto se nedoporučuje vůbec držet v ruce telefon a koukat třeba do mapy, nebo peněženku. Batoh je dobré pevně držet na klíně a nikdy nenechávat nic bez dozoru.

Auto

Rozhodnete-li si půjčit auto, bude to ideální hned na letišti. Během putování po zemi už nenaleznete příliš mnoho půjčoven tak, jako je tomu v jiných zemích.

Vzdálenosti v Ekvádoru jsou velké a tak vás bude čekat plno řízení. Pravděpodobně ušetříte nějaký čas, ale naopak si připlatíte. Auto není pro cestování po Ekvádoru nezbytné, protože se lze všude dostat autobusem, popřípadě stopem.

Jezdí se zde vpravo. Řízení ve větších městech může být chaotické, v horách naopak pohodové s mnoha krásnými výhledy. 

Stopování

Stopování funguje v Ekvádoru velmi dobře. Lidé jsou zde milí a velmi nápomocní. Také jsou zvědaví a rádi si s cizincem popovídají – většinou španělsky. Často nemají problém se v autě zmáčknout a vzít stopaře i přesto, že pro něj už není místo. Může se tak stát, že klasickým osobním automobilem jede třeba 10 lidí včetně dětí. Velmi často ale skončíte vzadu na korbě. To není sice příliš pohodlné, ale zato máte krásný výhled. Vozit lidi na korbě je ovšem v Ekvádoru nelegální a policisté to pokutují. Pokutu neplatí řidič, ale osoba jedoucí na korbě. Někdy je třeba se tedy na korbě trochu skrčit, nebo jet vleže.

Pokud vyrazíte někam, kam ani autobusy nejezdí, je pravděpodobné, že vás někdo sveze. Na delší úsekz jsou dobrou volbou jsou řidiči kamionů. Často jezdí delší vzdálenosti mezi městy a jsou rádi za společnost. Velmi ochotní lidé jsou obecně v horách, na pobřeží je to horší, protože doprava je řídká a lidé se obecně více bojí stopařů. Vyhnete-li se velkým městům, dalo by se říci, že je to bezpečné, ale i tak se nejprve pořádně podívejte, ke komu vlastně nastupujete. Pokud můžete, nestopujte v noci.

Ceny

V Ekvádoru se platí Americkými dolary. Je tedy vhodné si je rovnou přivést, protože směnárny nejsou příliš časté. Výběry z bankomatů jsou většinou zpoplatněny (0,5 – 4,5 $), ale naleznete i bankomaty, které jsou zdarma (např. Banco Internacional). Platit kartou lze v supermarketech, hotelech, nebo u zájezdových kanceláří. Hledáte-li ale levnou variantu cestování, budete potřebovat bankovky. Obecně je Ekvádor relativně levnou zemí. Nejlevněji zde seženete místní zeleninu a ovoce, kuřecí maso, ryby na rybím trhu, místní sýr. Dražší jsou vajíčka, mléko a mléčné výrobky, uzeniny, cornflake, kvalitní čokoláda. Ceny se také odvíjí od oblasti a od sezóny. Někdy levněji nakoupíte na trhu, někdy v supermarketu. Nejdražší variantou jsou malé obchůdky. Zelenina a maso se většinou prodávají na libry, což není ani půl kila (454 g).

Kupovat je potřeba i vodu. Voda z kohoutku je pitná jen na několika místech – např. v Cuence. Vetšinou se kupuje voda ve velkých plastových barelech na 18l. Barel je třeba vlastnit a při nákupu vody vždy odevzdat prázdný. Bez prázdného barelu vám nový neprodají. Plno hostelů a hotelů naštěstí nabízí barelovou vodu zdarma. Přítomnost pitné vody zdarma je vhodné ověřit už při rezervaci hostelu. Při delší cestě to může ušetřit plno peněz.

Orientační ceny červen 2022:

Hovězí mleté maso 2$/lb, 8 vajec 1-1,5$, mléko 1,3$/l, konzerva tuňáka 1,2$, pan de yuca (bochánky z yucy) 1$/4ks, rajčata 0,5$/lb, banány 0,25$/2ks, velká bageta z pekárny 1$, velká nádoba s vodou 1,1$/18l, špagety 0,5$/400g, avokádo 1$/5ks, polední menu v místní jídelně (polévka, maso s rýží a zeleninou, džus) 2,5$, noc v levném hostelu pro dva 13-25$, cesta autobusem 6,5$/200 km. 

Místa k navštívení

Ekvádor lze rozdělit na čtyři hlavní části – pobřeží, hory, Amazonie a Galapágy. Každá část je specifická, odlišná a neméně zajímavá. Na to, jak je Ekvádor malý, je neuvěřitelně rozmanitý. Během jednoho dne se můžete z horkých tropických deštných pralesů vyhoupnout do ledových hor na sopečné planiny a mezi ledovce do výšky 5 000 m n.m. a druhý den už můžete surfovat na vlnách u pacifického pobřeží. Pevninský Ekvádor nabízí vše a snoubí se v něm 3 odlišné a pestré světy. 

Hory

Hory, horská jezera, vodopády, úžasná panoramata a horské vesnice, či města představují hlavní cestovatelské cíle Ekvádoru. V horách navíc naleznete tradiční indiánské komunity, které mnohdy stále žijí původním životem s vlastními tradicemi a kulturou. Nechybí ani klasická ponča a alpaky. Atmosféra v horách je moc příjemná a poklidná. Připravte se ale na chladné počasí a vysoké nadmořské výšky. Města ležící v nížinách se často nachází v nadmořské výšce okolo 2 500 m n.m. a jsou poměrně chladná. Na okolních kopcích kromě bundy uvítáte i rukavice a teplou čepici.

Quito

Quito je hlavním městem Ekvádoru. Název Quito znamená v překladu střed světa. Název pochází z jazyka safiki, kterým mluvil národ Quitu, který zde sídlil ještě před Inky.

Zajímavostí je, že se jedná o nejvýše položené hlavní město světa. Quito se nachází vysoko v horách na náhorní plošině v nadmořské výšce kolem 2 850 m. Snadno se tak může stát, že jakmile v Ekvádoru přistanete, už ve městě můžete mít problém s nadmořskou výškou.

Quito je druhým největším městem Ekvádoru a tak byste se zde měli mít na pozoru před možnými zloději. Kapesní krádeže, či krádeže v autobuse se zde dějí běžně. Nejbezpečnější je centrum, kde je plno policistů, kteří hlídají ulice. Vyhněte se odlehlým oblastem a pohybu po městě v noci. S večerem město usíná a ulice se vyprazdňují, noční život zde budete hledat těžko.

Nejzajímavější v Quitu je centrum města, které bylo vyhlášeno památkovou rezervací UNESCO. Quito se tak stává jedním z cílů většiny turistů v Ekvádoru. V historickém centru vás okouzlí zejména koloniální architektura, naleznete zde mnoho zajímavých kostelů, upravená náměstí, parky, restaurace a kavárny, nebo muzea. Atmosféru dotváří mnoho pouličních umělců a prodejců.

Dominantu města tvoří Basílica del Voto Nacional, která je se svými 120ti metry nejvyšší novogotickou bazilikou na celém americkém kontinentě. Do baziliky se platí vstupné a zvlášť zaplatíte i za vstup do obou věží. Z věží můžete do baziliky nahlédnout také. Z obou věží se vám naskytne krásný výhled na město a okolní hory. Ve věžích naleznete také občerstvení a obchod se suvenýry.

Další zajímavostí města je zlatý kostel Church of the society of Jesus, který je uvnitř zdobený 8-mi tunami zlata. Výstavba trvala dlouhých 136 let a mělo se jednat o nejkrásnější a nejzdobenější kostel v Jižní Americe, kterým se Španělé snažili místní ohromit. Vstup je zpoplatněn, pokud se neúčastníte mše. Dále můžete navštívit největší kostel Jižní Ameriky – kostel a klášter svatého Františka, kam je vstup také zpoplatněn. Uvnitř naleznete kromě zdobených interiérů kostela také galerii a vyhlídku na město. Hlavním náměstím je Plaza Grande (Plaza de la Independencia), které je opět obklopeno zajímavými budovami jako je Prezidentský palác, nebo Catedral Metropolitana. Za nejhezčí uličku v Quitu je považována Calle La Ronda, kde naleznete několik kaváren a restaurací.

Nevynechejte ani návštěvu tržiště Mercado Central. Zde můžete levně nakoupit mnoho druhů ovoce a zeleniny, velmi levně se nasnídat, nebo poobědvat. Seženete zde třeba tradiční rybí polévku Encebollado. Nechybí ani prodejna bylinek, která funguje jako místní alternativní medicína, kde popíšete svůj problém a léčitelka vám namíchá směs bylin.

Také zde potkáte řeznictví, ve kterém naleznete zejména nejrůznější vnitřnosti zvířat. Ekvádorci konzumují téměř veškeré části zvířat a tak nevzniká téměř žádný odpad. Je tomu tak od dob kolonizace, kdy se k jídlu dovážela jen mrtvá zvířata, aby se zde nemnožila a byl zachován obchod. Zvířat tak bylo jen omezené množství a jen bohatí měli na maso. Vnitřnosti byly odpad a tak se házely otrokům, kteří se je naučili zpracovávat. Dodnes se vnitřnosti jedí (syrový žaludek, držky, varlata). Z kostí zvířat si bohatí zdobili domy a dělali chodníky. Dodnes tak můžete vidět na některých místech mezi dlažebními kostkami například obratle hovězího dobytka.

Dále na tržišti nechybí ani prodejna květin a to zejména růží, které jsou pro Ekvádor tak typické. Proslulé ekvádorské růže se vyvážejí do celého světa. Ekvádorci o svých růžích tvrdí, že jsou nejlepší a nejhezčí na světě díky speciálním podmínkám v kterých jsou pěstovány. Růže tu rostou rovné díky slunci, které je stále nahoře (díky rovníkové poloze země), na obou polokoulích jsou prý nakloněné a nerovnoměrné. Díky výživné sopečné půdě mají silnější stonky a vydrží mnohem déle ve váze (až 2 měsíce).

Budete-li se chtít podívat na město z výšky, můžete vyrazit na kopeček El Panecillo, kde se nachází socha Panny Marie s křídly. Jedná se o jednu z nejvyšších soch na světě, která je vyrobená z hliníku. Socha je dokonce o 2 metry vyšší než slavná socha Ježíše Krista v Riu de Janeiru. Socha panny Marie s křídly stojící na hadovi a zeměkouli symbolizuje anděla, který má zlo pod kontrolou, zároveň není zničeno úplně a je stále přítomno. Dovnitř sochy se můžete za poplatek podívat, vystoupat nahoru na ochoz a užít si tak výhled na město a okolní hory. Za hezkého počasí by měl být vidět dokonce zasněžený vrchol nedaleké sopky Cotopaxi.

Toto místo je bohužel jedno z těch, kde se musíte mít na pozoru před místními zloději. Nahoru na kopec vedou sice schody z města, ale schodiště není policisty hlídané a tak zde dochází k častým přepadením i s mačetou. Ideální je tedy nahoru vyjet taxíkem i přesto, že to není daleko.

Ve městě pak můžete navštívit ještě plno zajímavých míst jako je třeba výstavní palác Palacio de Cristal s parkem Itchimbía a hezkým výhledem na město, park La Carolina s botanickou zahradou a  vivariem, či několik místních muzeí jako je třeba Museo de La Ciudad. Na každém rohu si také můžete koupit místní točenou zmrzlinu za 0,5 $ a nebo se levně v centru naobědvat v některé z místních jídelen za klasických 2,5 $. Pokud byste se chtěli o Quitu a Ekvádoru dozvědět více, můžete využít zajímavé Free walking tour, která trvá asi 2 hodiny, je v angličtině a dozvíte se tam plno zajímavostí. Jedinou nepříjemností je, že se na konci free promění v placenou prohlídku, kdy si průvodce řekne o minimální příspěvek 10 $ na osobu.

Jednou z hlavních atrakcí u města je lanovka TeleferiQo, která vás vyveze na okolní kopce, které obklopují náhorní plošinu, na které se Quito rozkládá. Lanovkou se dostanete až do výšky 4 100 m n.m. což už může mnohým způsobovat problémy s dechem. U horní stanice lanovky naleznete několik vyhlídkových teras, z kterých můžete pozorovat okolní zasněžené sopky jako třeba Cotopaxi. Také zde naleznete houpačky s úchvatným výhledem na město pod vámi. Pěšky se můžete vydat víš až na vrchol hory Rucu Pichincha do výšky 4 696 m n.m. Za hezkého počasí se vám naskytne nádherný výhled na okolní hory. Výstup je poměrně náročný, protože se pohybujete ve vysoké nadmořské výšce, teploty klesají mnohdy až k nule a konec treku je strmý. Vysoká nadmořská výška zpomaluje tempo a může způsobovat motání hlavy, nebo závratě. Na vrcholku můžete očekávat několik dravců, kteří čekají na kus vaší svačiny. Celý výstup na tento vrchol i sestup zvládnete během jednoho dne. Vydat se můžete i na okolní hory, to už ale zabere více dní.

Po Quitu se můžete snadno dopravovat za pár drobných centů městskými autobusy. V těch ale buďte opravdu na pozoru a snažte se nemít v ruce žádné cennosti a nekoukat do telefonu, protože právě v autobusech v Quitu se nejvíc krade. Dopravovat se můžete samozřejmě i pomocí taxi, ale nikdy nechytejte taxi na ulici a vždy používejte prověřené služby, nebo ho objednejte na recepci hotelu, či hostelu. I žlutí taxikáři bývají podvodníci a může se stát, že vás tak během jízdy okradou.

Mitad del Mundo

Mitad del mundo neboli střed světa je místo nacházející se severně od Quita přímo na rovníku. Ekvádorci považují Ekvádor (Ecuador – rovník španělsky) za střed světa jelikož jím prochází rovník, který se zde navíc nachází vysoko v horách a tak je toto místo jedinečné. Již v minulosti měl rovník pro místní obyvatele veliký význam. Například ve dnech rovnodennosti se v pravé poledne k rovníku sjížděli Indiáni z celé země aby se zde rituálně zbavili svých stínů. Právě v tento okamžik totiž dopadají sluneční paprsky na rovníku kolmo k zemi a stíny mizí. Přímo na rovníku naleznete pamětní místo – těch je v Ekvádoru dokonce několik. To nejvýznamnější s tím největším monumentem – Mitad del Mundo se bohužel nenachází přímo na rovníku ale o 244 m dál směrem na jih. Rovník byl původně špatně zaměřen a tento obrovský pomník vystavěn na špatném místě. I tak toto místo můžete navštívit, projít si menší muzeum, nebo se vyfotit s pomníkem, či rovníkovou čárou, která ovšem není pravá. Vstup je zpoplatněn.

Další místo, kde můžete navštívit ten pravý rovník je Museo Intiñan. Zde už se nacházíte na tom pravém rovníku a můžete se tak vyfotit s červenou čárou značící rovník. Pro vstup do muzea musíte zaplatit vstupné a uvnitř se pohybujete s průvodcem. V rámci prohlídky procházíte muzeum které zobrazuje místní život původních obyvatel, život v pralese a část expozice je věnovaná právě rovníku. Zde můžete zkoušet různé rovníkové pokusy jako je třeba vypouštění vody z umyvadla a pozorovat tak vír, který se na rovníku netvoří, na severní polokouli se točí po směru hodinových ručiček a na jižní proti směru hodinových ručiček. Také se zde můžete zkusit projít rovně po rovníkové čáře, což je obtížné, postavit vajíčko na rovníku na hřebík, nebo vyzkoušet svou sílu, která je na rovníku menší. Také byste zde měli vážit o 1 kg méně.

Další místo, kde můžete rovník navštívit je Monte Catequilla nacházející se nedaleko v okolních horách. Toto místo je volně přístupné a neplatí se sem žádné vstupné. K vidění je tu pomník a výhled do kraje.

Mindo

Mindo je horská oblast nacházející se v nadmořské výšce 1 300 m. Hlavní atrakcí tohoto místa je příroda, která je zde tvořena hustými horskými mlžnými lesy. Celá oblast je plná svěží zeleně, vodopádů a turistických stezek. Ze zvířat zde může pozorovat zejména kolibříky a několik druhů tukanů. Některá ubytování v lese dokonce připravují pro tyto ptáky krmítka, aby je mohli hosté lépe pozorovat.

V Mindu naleznete mnoho turistických atrakcí jako je třeba motýlí dům, zipline, nebo sjíždění řeky na gumových kruzích. Tyto aktivity je třeba zarezervovat na místě u některé z místních agentur. Sami bez agentury se můžete vydat na několik výletů po okolí. 

Navštívit můžete třeba několik vodopádů v Reserva Los Tucanes, kam se dostanete pěšky z Minda. Cestou budete muset překonat řeku po provazové lávce, nebo ve vozíku. Vše je volně přístupné. Asi hlavním cílem všech turistů je stezka kolem 7 vodopádů na řece Santuarios, v kterých se můžete i vykoupat. Zde očekávejte hodně turistů. Vše je dobře značené a upravované. Abyste se sem dostali, budete muset zaplatit vstupné 5 $, což zahrnuje i přesun vozíkem přes údolí řeky. Vozík vás zaveze na druhou stranu řeky, kde se nachází menší bufet od kterého se můžete vydat buď stezkou kolem sedmi vodopádů, nebo jinou stezkou, méně frekventovanou, ke dvěma větším vodopádům v kopcích.

Přímo v Mindu se můžete ubytovat a zároveň zde naleznete jak restaurace tak místní jídelny, pekárny a menší obchody. Počasí v Mindu bývá nevyzpytatelné, proměnlivé a často deštivé. Nezapomeňte tedy pláštěnku.

Do Minda se dostanete snadno autobusem z Quita. Autobus nezajíždí až dolů do Minda a zastavuje pouze na hlavní silnici. Dolů do Minda můžete buď stopovat a nebo zaplatit taxi, který většinou už čeká na lidi z autobusu. Z Minda zpět do Quita můžete autobusem, který odjíždí přímo z Minda a nemusíte tedy zpět na hlavní silnici. Odkud jede se dozvíte od místních.

Otavalo

Otavalo je horským indiánským městečkem, kam se lidé sjíždějí zejména za vyhlášenými indiánskými trhy a místní kulturou. Na tržišti tu kromě tradičního ponča z alpaky koupíte také nespočet místních ručně vyráběných předmětů. Také je to místo, kde můžete skvěle nasát místní atmosféru a potkat tradiční indiány. Nedaleko Otavala se také nachází další turistický cíl – laguna Cuicocha, kam se můžete vydat na výlet. Vyrazit můžete i k vodopádu, k dalším jezerům, nebo na okolní hory.

Cotopaxi

Cotopaxi je nejvyšší činnou sopkou Ekvádoru a se svojí výškou 5 897 m n.m. je zároveň druhou nejvyšší horou ekvádorských And. Díky své poloze blízko Quita je také oblíbenou turistickou atrakcí, protože do jisté výšky je snadno přístupná téměř komukoliv. Na její vrchol se ale musíte vydat pouze v rámci organizovaného výstupu s průvodcem.

Cesta na Cotopaxi začíná odbočkou z hlavní dálnice vedoucí z Quita na jih u vesničky Santa Rita. Sem se ještě dostanete autobusem, dál už ale ne. Cesta na sopku začíná asi 6 kilometrů dlouhou asfaltkou, která vás dovede na parkoviště u vstupu do parku. Zde se musíte zaregistrovat a dál (24 km) vás už strážci parku bez auta nepustí, pozor také na otevírací dobu, protože do parku můžete vstoupit maximálně do 15 h. Vstup je naštěstí zdarma. Nemáte-li vlastní auto, můžete si buď zaplatit některého z taxikářů, na auto se složit s ostatními lidmi a nebo se pokusit na parkovišti s někým domluvit, či někoho přímo stopnout. Zpět se stopem už dostanete mnohem snadněji. Následuje tedy zhruba 24 kilometrů po prašné sopečné cestě kdy stoupáte vzhůru až na parkoviště do výšky 4 600 m n. m. Cestou se ještě můžete zastavit u laguny de Limpiopungo a kochat se za jasného dne výhledem na zasněženou Cotopaxi. Jakmile se dostanete na parkoviště, dál už budete muset pouze pěšky. Čeká vás krátké, ale velmi náročné stoupání k horské turistické chatě Refugio José Rivas. V chatě je možné přenocovat, občerstvit se, či se ukrýt před špatným počasím. Z chaty se můžete vydat dále po stezce, která vede až na vrchol sopky, alespoň k hranici sněhu a dotknout se tak třeba ledovce. Cesta je bez vybavení schůdná zhruba do výšky 5 200 m n. m. Celá cesta na sopku je velmi strmá a tak ubíhá opravdu pomalu. Čeká vás velké převýšení ve vysoké nadmořské výšce. Těžko se zde dýchá, všude páchne síra, vítr je ledový plný sopečného prachu a sluníčko neuvěřitelně pálí. Nezapomeňte tedy na dostatečné oblečení, rukavice, čepici, kvalitní brýle a opalovací krém.

Latacunga

Latacunga je větším horským městem, které samo o sobě není příliš zajímavé. Slouží ale jako ideální základna pro výlety k laguně Quilotoa a na Cotopaxi. Na obě místa se odsud snadno dostanete autobusem, popřípadě autem. Snadno zde naleznete také ubytování a možnosti stravování. V centru je hezké snad akorát náměstí, kostel, místní park a vyhlídka na město.

Quilotoa

Laguna Quilotoa je jedním z hlavních turistických lákadel Ekvádoru. Pohled na ní je úžasný a navíc je dostupná i z Quita. Laguna se nachází vysoko v horách ve výšce téměř 4 000 m n. m. Jedná se vlastně o zhruba 3 kilometry široký kráter sopky, který je napuštěný vodou. Díky speciálnímu složení minerálů má laguna tak jasnou a specifickou barvu. Lagunu můžete po okraji kráteru celou obejít po turistické stezce, nebo vystoupat na její nejvyšší bod, či sestoupit až dolů zhruba 400 m k hladině vody. Zpět nahoru můžete vyjít buď po svých, nebo vyjet na některém ze zotročených koní. Místo je velmi turistické, takže očekávejte plno lidí a plno turistických lákadel jako například obchody se suvenýry, lamy a alpaky určené k focení a vození dětí, nechybí ani restaurace a nejrůznější stánky. Do celé oblasti také budete muset zaplatit vstupné zhruba 2 až 3 $.

K laguně se nejlépe dostanete buď vlastní autem, nebo autobusem, který jsem jezdí z Latacungy. Využít také můžete některé z cestovních kanceláří, které pořádají výlety z Quita k laguně.

Kolem laguny se můžete vydat na několik jednodenních i vícedenních treků nádhernou horskou přírodou, nebo navštívit obrovský kaňon řeky Zumbahua, na jehož okraji naleznete několik vyhlídek cestou k laguně. Celá tato oblast je neuvěřitelně panoramatická a kopcovitá. Silnice jsou plné zatáček a úžasných výhledu do místní krajiny.

Baños

Baños je malé stále ještě horské městečko v nadmořské výšce 1 800 m. Představuje jakousi vstupní bránu z hor do Amazonie, protože je posledním větším městem na cestě z And do pralesa. Díky tomu, zde můžete očekávat vyšší teploty a více zeleně. Okolí města je velmi pestré a panoramatické. Dominantou je zde sopka Tungurahua 5 016 m n.m., pod kterou Baños leží a díky které se zde nacházejí termální prameny. Baños je tak lázeňským městečkem, kde naleznete několik městských lázní s velmi příjemnou, někdy až horkou vodou. Vstupné do lázní není vysoké a navštívit je můžete i večer.

Baños je jedním z nejturističtějších míst Ekvádoru. Čeká vás zde tedy plno restaurací, možností ubytování, zábavních parků a také cestovních agentur, které nabízejí nejrůznější výlety a aktivity. Zarezervovat si zde můžete třeba jízdu na raftech po divoké řece, canyoning, nebo třeba několikadenní výlet do Amazonie.

Také si zde můžete půjčit kola a vydat se na oblíbený sjezd dolů z hor do Amazonie. Jedná se o moc hezký panoramatický výlet podél kaňonu řeky Pastaza s výhledem na okolní hory. Hlavní atrakcí jsou zde vodopády, kterých na své cestě potkáte opravdu mnoho a snadno je předem naleznete na mapě. V některých je možné se dokonce vykoupat jako například v Cascada El Rocio Machay, kam bohužel také zaplatíte vstupné. Tím nejnavštěvovanějším a největším vodopádem je El Pailon del Diablo. K tomuto vodopádu vedou 2 cesty. Každou cestu vlastní někdo jiný a za každou cestu zaplatíte zvlášť. Vydáte-li se první možnou cestou (první na cestě z Baños) dostanete se nad vodopád, sestoupíte kus podél něj a prohlédnete si ho ze strany. Vydáte-li se druhou cestou dostanete se přímo pod vodopád a kousek budete moci vystoupat vzhůru po schodech na vyhlídku, kde budete lehce osprchováni. Budete-li po silnici od vodopádu pokračovat dál, už vás mnoho vodopádů čekat nebude, jen se vám poskytnou výhledy na širokou řeku Pastaza z okolních útesů. Zpět do Baños můžete buď na kole, nebo autobusem i s kolem.

V okolí Baños se nachází nespočet hezkých vyhlídek na městečko a okolní kopce. Využít můžete i několika houpaček a fotoparků. Místo, které stojí za vidění je La Casa del Arbol. Je to menší park přímo pod sopkou s krásným výhledem na okolní hory a různými atrakcemi jako je třeba několik houpaček, stromový domek, nebo dětská zipline. Vstup je placený (1-2 $). Nahoru se dostanete buď autobusem a nebo nejlépe stopem. Aut sem jezdí hodně a někdo vás určitě sveze. Pohledem na Baños se zde ale nepokocháte, protože jse už příliš vzsokov kopcích. Hezká vyhlídka na město se nachází mnohem níž a není problém na ni dojít pěšky z Baños – Mirador La Virgen, nebo třeba Mirador Bellavista.

Riobamba

Riobamba je ideální základnou pro výlety k Chimborazu a do jeho okolí. Žádné cestovní agentury zajišťující výlety a výstupy na Chimborazo zde ale nečekejte. Výstup si raději zajistěte sami předem přes internet, protože Riobamba moc turisticky opravdu nepůsobí. Ve městě naleznete levné ubytování, velké tržiště, kde se ráno prodávají snídaně a také plno pouličních jídelen. Centrum města je hezké, plné kostelů a zdobených domů. Naleznete zde i několik zelených parků. Za hezkého počasí můžete přímo z města pozorovat majestátní Chimborazo.

Chimborazo

Chimborazo se svou výškou 6 268 m n.m. je nejvyšší horou Ekvádoru. Díky své poloze blízko rovníku se jedná o nejvzdálenější bod od středu Země a zároveň tedy o místo, které je nejblíže Slunci na celé planetě. Pokud by se výška hor měřila od středu Země, bylo by Chimborazo nejvyšší horou na Zemi. Vrchol je trvale pokryt ledovcem, v okolí pobíhají lamy a alpaky, vítr je ledový a sluneční paprsky neuvěřitelně spalující. Nezapomeňte na kvalitní opalovací krém a sluneční brýle. Masivní vulkán lze pozorovat i z dalekého okolí. Nejhezčí výhled na mohutnou horu se vám naskytne z jihu – přímo ze silnice vedoucí k hoře z Riobamby přes Gaubug na severozápad.

Výstup až na vrchol je velmi náročný a je nutné rezervovat průvodce a povolení k výstupu dostatečně dopředu. Volně a zdarma můžete vyrazit alespoň do výšky 5 150 m n.m. Před vstupem do parku je ale nutné se u strážců parku zaregistrovat. Dojít lze až k ledovém jezeru, od kterého se zvedají příkré zasněžené svahy vzhůru. Místní děti na těchto svazích rády bobují. Také zde naleznete 2 horské chaty. V první Refugio Carrel, která je přímo na parkovišti, lze koupit občerstvení. Přijedete-li dostatečně terénním autem, můžete po opravdu hodně rozbité kamenité cestě vyjet až k tomuto parkovišti. Obyčejný osobák je lepší zaparkovat dole u brány a nahoru jet radši s někým stopem, nebo si zaplatit jeden z džípů, které čekají hned u vstupu. Nemáte-li auto, pak je třeba chytit autobus v Riobambě, který jezdí jen 2x za den. Z jiného města se sem údajně nedostanete. Autobus vás doveze přímo k bráně u vstupu do parku, kde se zaregistrujete a pokračujete po rozbité cestě stejným způsobem jako v předchozím případě – stopem, pěšky, nebo džípem. Dorazíte-li k horské chatě Refugio Carrel na parkoviště, můžete se vydat výš k druhé chatě Edward Whymper Refuge a k laguně Condor Cocha. Výstup není dlouhý ani náročný, ale pohyb značně zpomalí vysoká nadmořská výška. Počítejte také s mrazivou zimou, ledovým větrem a rychlými změnami počasí. Výhled je ale za hezkého počasí jedinečný.

San Pedro de Alausí

Malé horské městečko Alausí nacházející se ve výšce 2 450 m n.m. je známé zejména díky jedné z nejnebezpečnějších železnic Jižní Ameriky a místu zvanému Devil’s nose. Vlaky v Ekvádoru už 2 roky nejezdí a toto byla donedávna poslední funkční železnice, která zároveň sloužila jako turistická atrakce. Po několika sesuvech půdy není aktuálně v provozu (2022). Železnice vede prudkými skalnatými svahy hor a je slavná také pro úchvatné výhledy do okolí. Stále se ale jedná o velmi nebezpečnou trať. Nejhorším úsekem je zigzag stoupání na téměř kolmou stěnu skály. Jenom při výstavě tohoto 12ti kilometrového úseku s převýšením 500 m zemřelo 3 000 mužů převážně na nemoci související s velmi špatnými pracovními podmínkami, kvůli častým sesuvům půdy, nebo na uštknutí hadem. Za účelem této stavby byli dováženi i otroci z Jamajky a Portorika. Tento úsek můžete nejlépe pozorovat ze silnice vedoucí z Alausí směrem na jih, na Cuencu. Ideální místo na pozorování je Pistishi. Dojít můžete i na vyhlídku Condór Puñuna přímo z Alausí, kde budete moci pozorovat železnici přímo svrchu z útesu a otevře se vám pohled do nádherné okolní krajiny a na údolí, kterým železnice prochází. Tato vyhlídka je placená, pokud ale přijdete brzy ráno, možná tu ještě nikdo vybírat nebude. Na zigzag stoupání budete mít ovšem lepší pohled ze silnice.

V Alausí si pak můžete prohlédnout staré nádraží a také vlaky. Hezká vyhlídka na město se vám naskytne buď od hlavní silnice, nebo z Mirador San Pedro s dominantní sochou.

Ingapirca

Ingapirca je nejslavnější incká památka v Ekvádoru. Jelikož byl Ekvádor v minulosti součástí Incké říše, naleznete takových památek po celé zemi několik, ale ne takových rozměrů a ne takto zachovalých. Vesnice se nachází v nadmořské výšce cca 3 200 m a tak je to poměrně chladné a větrné místo. Snadno se sem naštěstí dostanete městským autobusem z El Tambo. Pozor si dejte na otevírací dobu, protože se sem bez průvodce nedostanete. Celý areál je oplocený a prohlídka je možná pouze se španělsky mluvícím průvodcem. V areálu také naleznete několik informačních tabulí, ale vetšinou jen v angličtině kečujštině. Dominantou areálu je jedinečný chrám slunce s oválný půdorysem, který je jedním ze dvou svého druhu. Také zde naleznete lázně, zbytky domů a obětní místa. Bohužel se vše dozvíte pouze ve španělštině. Mimo placený okruh je zde dostupný ještě jeden turistický okruh po okolí, kde se můžete sami pohybovat a projít se okolní přírodou. Nechybí zde ani alpaky, lamy a místní prodejci.

Cuenca

Cuenca je třetím největším městem Ekvádoru nacházející se opět v horách v nadmořské výšce 2 600 m. Jedná se o velmi bezpečné, moderní a čisté město. Dominantu centra města tvoří Nová katedrála, která je už více než 135 let ve výstavbě a stále není dokončena – chybí jí obě věže. Vstup do katedrály je zdarma, za poplatek je možné vyjít na střechu katedrály a užít si tak výhled na město. V noci jsou kopule katedrály modře nasvíceny a opět dominují celému městu. Naproti katedrále naleznete starý původní kostel, kam je ovšem vstup zpoplatněn. Přímo před katedrálou si můžete odpočinout na krásném malém náměstí. Na boku katedrály naleznete květinové náměstí, které funguje jako tržiště a také se zde nachází výdejní okénko, kde můžete zakoupit místní květinový léčivý nápoj – Agua de Pitimas, který připravují jeptišky v místním klášteře. Nápoj se těší velké oblibě u místních i u turistů. Vyráběn je z místních bylin a květin, přesná receptura je ovšem tajná.

Ve městě pak můžete obdivovat několik dalších kostelů hezké čisté uličky plné luxusnějších obchodů, obchůdků se suvenýry, ale i drahých restaurací. V zapadlých uličkách naleznete místní jídelny s přijatelnými cenami. Ve městě se také nachází několik muzeí jako například Pumapungo s ruinami základů původního města a volným vstupem. Další zajímavou zastávkou je místní zoologická zahrada – Amaru Bioparque, která je spíše záchranným centrem ekvádorské divoké zvěře a vy zde tak můžete pozorovat plno zvířat z ekvádorské přírody. V Cuence také naleznete plno vyhlídek na okraji města jako je třeba Turi, nebo Parque de la Luz, kde se můžete kochat pohledem na město.

Pro Cuencu je typická výroba tradičních panamských klobouků, které původně pocházejí z Ekvádoru. Do Panamy byly pouze dovážené. V Cuence můžete navštívit dvě muzea panamských klobouků (Homero Ortega Hats a Museo del sombrero de Paja Toquilla), kde si prohlédnete proces výroby a můžete si klobouky na místě přímo zakoupit. Nejedná se ovšem o nic levného, protože ceny začínají na 30 $. Vstup do obou muzeí/prodejen je zdarma. Zavítat můžete také na místní tržiště – Mercado 10 de Agosto a podstoupit zde tradiční očistný rituál limpia prováděný pomocí bylin. V okolí Cuency naleznete termální místní lázně Baños, kde si můžete vybrat z několika procedur. Kolem města se nachází také několik vyhlídek a treků v přilehlých horách a také nedaleký národní park Cajas.

K pohybu v centru není třeba žádné veřejné dopravy, vše je blízko. Pokud ale vyrazíte na okraj města, můžete využít městské hromadné dopravy, na kterou budete potřebovat místní předplacenou kartu – nelze zde platit penězi. Můžete ale někoho z místních požádat, aby za vás zaplatil jeho kartou a předat mu drobné.

Parque nacional Cajas

Národní park Cajas se nachází zhruba 30 km od Cuency v nadmořské výšce přes 4 000 m n.m. Oblast je plná jezer, turistickych stezek a krásných výhledů. Pohled do krajiny lehce připomíná Skotsko – téměř žádné stromy, jen tráva a jezera. Hezkou vyhlídku naleznete nahoře u Tres cruces, kde můžete také začít několik treků. Navštívit můžete také největší lagunu Toreadora, jeskyni, nebo les San Luis s nejvýše položenými lesními porosty na světě. Vstup do parku je zdarma, ale je třeba se registrovat u strážců parku. Může být složitější se sem z Cuency dostat. Pokud nebude silnice do Guayaquilu zavřená, můžete jet autobusem, který jezdí pravidelně mezi Cuencou a Guayaquilem a vystoupit cestou. Bude-li uzavřená, budete muset stopovat, nebo zaplatit taxi.

Budete-li pokračovat dále na jih, můžete navštívit horské městečko Loja a Vilcabamba. Nedaleko se také nachází další horský národní park Podocarpus, nebo Cerro Mandango s netradičními skalními útvary.

Amazonie

Zhruba na jedné třetině Ekvádoru se rozkládá Amazonský deštný prales. Tato část Amazonie je druhově nejpestřejší a velmi zachovalá. Navštívit ji můžete několika způsoby. Levnější variantou je pobyt v některých z okrajových měst jako je Puyo, nebo Tena a podnikání výletů po okolí. Pokud ale budete chtít proniknout hlouběji do džungle a odnést si unikátní zážitek, zvolte organizovaný pobyt v jednom z národních parků – Cuyabeno, nebo Yasuní. Lodí po řece se dostanete do hluboké džungle a ocitnete se mimo civilizaci, mimo signál, mimo města, mimo silnice, kolem je jenom prales plný zvířat. Hluboko v džungli dokonce dodnes žijí nekontaktní původní indiánské kmeny civilizací dosud nepoznamenané.

Amazonie je v Ekvádoru velmi pestrá a druhově velmi bohatá. Pozorovat zde můžete kajmany, anakondy, nejrůznější druhy opic, tukany, papoušky, sovy a opravdu mnoho dalších ptáků, lenochody, pavouky, štíry, samozřejmě hmyz, žáby, růžové říční delfíny, obrovské arapaimy, piraně, hady a vzácně i kapybary, nebo tapíra. Obecně ale platí, že záleží na sezóně. Do Amazonie můžete jet kdykoliv, ale každé období přináší s sebou odlišná zvířata k pozorování. Počasí je v průběhu roku poměrně stálé. Krátké strážky můžete očekávat celoročně.

V pralese také žije mnoho domorodých komunit. Některé z nich možná navštívíte v rámci svého organizovaného výletu a oni vás mile uvítají a ukáží svůj způsob života v džungli, jiné o turisty příliš nestojí, ale s civilizací jsou stále v kontaktu a některé jsou absolutně odstřižené od okolního civilizovaného života a odmítají jakýkoliv kontakt. Žijí v pralese dle svých pravidel a zvyklostí tradičním životem, loví zvěř pomocí otrávených šípů jedem kuráre, sbírají plody a pěstují plodiny. Veškeré pokusy o kontaktování techto komunit skončily smrtí průzkumníků. Tyto kmeny naleznete zejména v národním parku Yasuní. Jednotlivé kmeny mají vlastní jazyky i tradice, jsou původními indiány. Dříve si některé kmeny ze svých obětí vyráběli dokonce ozdoby a rituální předměty. Stáhla se kůže z lebky a nechala se pořádně a speciálním způsobem vysušit. Zašily se oči a pusa. Vznikla malá sušená hlava – Shrunken head, kterou si lovec pověsil na svůj náhrdelník, nebo na kopí. Ten, kdo jich měl nejvíc, byl v komunitě váženější. Nejznámějším kmenem, který Shrunken heads praktikoval jsou Šuarové.

Každá pralesní komunita má i svého léčitele – šamana. Některé komunity spoléhají pouze na šamana, některé léčbu kombinují i s moderní medicínou a v případě opravdu vážného problému navštíví lékaře v nemocnici. Šaman se vyzná v léčivých stromech a bylinkách rostoucích v pralese a pomocí nich také léčí. Provádí také různé očistné rituály a vyhání zlé síly z těla. Profese šamana je silně spjata s halucinogenním nápojem ayahuasca, který se vyrábí z pralesních lián. Šaman musí umět uvařit správný vývar z lián v obrovském hrnci a následně jej pravidelně sám konzumuje, nebo ho podává i svým pacientům. Ayahuasca je údajně velmi důležitá ke stanovení diagnózy. Vyučit se na šamana vyžaduje mnoho let studia a pití ayahuasky. To je opravdu fyzicky i psychicky náročný úkol a proto není snadné vychovat učně.

V dnešní době lze nalézt šamana a zúčastnit se celého rituálu i jako turista. Takovýto zážitek dokonce objednáte na internetu, ale lepší je vyhledat opravdu dobrého šamana, který ví co dělá, ideálně na doporučení. Někteří se jen snaží na ayahuasce a turistech zbohatnout a nejsou opravdovými šamany. To může být i nebezpečné, protože ne každému dělá odvar dobře a ne vždy je dobře uvařený. Celý rituál začíná odpoledne, kdy se dostavíte k šamanovi. Měli byste být nalačno. Posledním jídlem před nočním rituálem by měla být lehká snídaně. Následně začne celý rituál a vy vypijete skleničku hnědého hořkého vývaru. Měli byste se uložit do hamaky, užívat si stavy, které se dostaví a šaman by měl být stále přítomen a celou skupinku kontrolovat. Zážitek není ze začátku příliš příjemný, protože začne opakovaným zvracením. Pak se ale dostaví různé halucinace, vidíte barevné tvary, různé obrazce, zvířata, slyšíte zvuky. To může trvat i několik hodin. Silný odvar by měl působit ještě druhý den. Požitek je samozřejmě vždy individuální a nemusí být vždy pozitivní. Existují i lidé, na kterých ponechala ayahuasca následky. Některé tyto rituály mohou trvat i několik dní, kdy se střídá den odpočinku a večer s ayahuascou.

Nueva Loja

Nueva Loja, nebo také Lago Agrio je větší město ležící na severu země na okraji Amazonie. Rozhodnete-li se vydat do národního parku Cuyabeno, začne vaše cesta právě v Nueva Loja. Většina turistů míří do tohoto města jen kvůli návštěvě Cuyabena, aby zde strávili noc před odjezdem na několikadenní zájezd do džungle. Dostanete se sem autobusem z Quita, nebo Cocy. Každopádně počítejte s dlouhou cestou. Také sem létají vnitrostátní letadla.

Ve městě toho k vidění moc není. Je to jen horké a prašné město plné obchodů a trhů. To, co zde stojí za návštěvu je Parque Ecológico. Jedná se o hezký zelený park plný zvířat. Můžete zde pozorovat opice, kajmany, arapaimy, papoušky a další. Žádné vstupné se sem neplatí, ale otevírací hodiny jsou poměrně krátké, park zavírá už mezi 15. a 16. hodinou. V centru města naleznete malé náměstí s kruhovým kostelem a to je vše. Dál od města pak můžete navštívit jezero Lago Agrio. Město není turistické. Nečekejte v centru žádné zájezdové kanceláře nabízející výlety do Cuyabena. Tour si zajistěte ideálně přes internet, nebo přes recepční hotelu.

Národní park Cuyabeno

Hledáte-li levnější a pohodlnou variantu návštěvy Amazonského pralesa, zvolte Cuyabeno. Ceny oproti Yasuní jsou zhruba poloviční nejspíš proto, protože se do džungle nevypravíte tak hluboko jako v Yasuní. Zvířat uvidíte plno, ale čekejte i více turistů. Ubytováni budete nedaleko Laguna Grande, což je zhruba hodinu až dvě lodí z nástupního místa Puente Cuyabeno, kam vás zaveze autobus. Tour můžete objednat na 1 i více dní. V rámci klasického čtyřdenního balíčku máte zajištěno ubytování, stravu, pitnou vodu, průvodce a dopravu. Tour začíná ve městě Lago Agrio, kde vás vyzvedne autobus. V rámci programu se pak plavíte po řece na lodi a hledáte zvířata, koupete se na laguně, vydáte se na noční pozorování kajmanů, noční procházku džunglí, návštěvu místního šamana, návštěvu komunity. Celou dobu je s vámi průvodce, který vám ukazuje zvířata a místní rostliny, o kterých má plno zajímavých informací a celou oblastí vás provází.

Programy jednotlivých společností se mohou lišit, ale jsou velmi podobné. Vše se odehrává ve stejné oblasti kolem Laguny Grande, kde se také nacházejí všechny lodge, kde jsou turisté ubytováni. Právě zde lze pozorovat kajmany, dva druhy říčních delfínů, plno druhů ptáků a opic. Přijedete-li v období sucha od prosince do února, laguna bude vyschlá, ale v blátě můžete pozorovat anakondy, které je ve zbytku roku téměř nemožné spatřit. V dubnu pak například můžete vidět plno opic krmících se dozrávajícími plody u řeky.

V celé oblasti budete bez signálu a elektrika v jednotlivých lodgích bude také omezená na několik hodin denně. O nic se během pobytu ale starat nebudete muset. Program je náplánovaný, jídlo zajištěno. Zaskočit vás možná může až zbytečně dlouhá polední pauza, která trvá vetšinou až do 15. – 16. hodiny a odděluje dopolední a odpolední program. Takovýto kompletní čtyřdenní výlet do Cuyabena z Nueva Loja vyjde na zhruba 260-300 $ na osobu.

Coca

Coca je dalším amazonským městem z kterého můžete vyrazit do džungle. Z Cocy se pořádají několikadenní tour do národního parku Yasuní. Město leží na řece Napo, po které se do hlubokého pralesa vydáte přímo z města lodí. Ve městě se nachází letiště, kde přistávají vnitrostátní letadla. Na rozdíl od Nueva Loja je město menší a klidnější s příjemnou promenádou kolem řeky Napo. Také zde nedaleko promenády naleznete turistické informační středisko a několik kanceláří prodávajících zájezdy do džungle. Dokonce zde můžete koupit i zajezd do Cuyabena, ale sami se budete muset dopravit do Nueva Loja autobusem, nebo si připlatit za transport.

Národní park Yasuní

Do národního parku Yasuní se dostanete zejména z Coca, nebo z Limoncocha. Stejně jako do Cuyabena je ideální si sem objednat tour na několik dní. V tomto případě ale pojedete hlouběji do džungle, příroda bude ještě divočejší a zájezd také dražší. Je možné, že bude problém s elektrikou a signál také nečekejte. Zamíříte až k peruánským hranicím a to je jeden z důvodů proč je tento výlet dražší než výlety v Cuyabenu. Také zde potkáte méně turistů a oblast bude klidnější. Do vesnice Nuevo Rocafuerte u hranic s Peru se údajně můžete dostat i sami lodí, ubytování si také zarezervujete sami a na místě následně hledáte průvodce do džungle. Tato varianta je ale nejistá a osobně nevyzkoušená.

Tena

Tena je větším městem na okraji Amazonie a ideální základnou pro podnikání výletů do okolí. Pokud chcete z Amazonie vidět alespoň něco a nechcete utrácet za tour, můžete zvolit tuto variantu. Stále se ovšem pohybujete v blízkosti civilizace. Zážitek tedy nelze srovnávat s výpravou do hluboké džunle v některém z národních parků.

Přímo ve městě můžete navštívit rozhlednu stojící na soutoku řek Pano a Tena. Pod rozhlednou se rozkládá Parque Amazónico. Park vlastně připomíná divokou Amazonii, kde se pohybujete po lávkách a vyznačených cestách v rádoby divoké džungli. Naleznete zde jak rostliny, tak zvířata z Amazonie. Největším lákadlem je volně se zde pohybující tapír, který ovšem dokáže vystřikovat svou moč na vzdálenost i 15 metrů. Není tedy dobrý nápad se příliš přibližovat. Dále zde můžete pozorovat plno opic hrajících si v korunách stromů, nebo ptáky.

V okolí Teny můžete navštívit ikonický vodopád ve skále Grand Cañón. Dostanete se sem z Teny autobusem a vystoupíte v zatáčce u odbočky k vodopádu. Následně vás čeká asi 1 km pěšky a pak odbočka na pěšinu k vodopádu. Vše je označené a cestu naleznete i na mapy.cz. K vodopádu vede hezká cesta místní přírodou s pěkným výhledem na nedalekou sopku Sumaco. Přímo k vodopádu vedou 2 pěšiny. První, na kterou cestou narazíte, vede přes restauraci, kde vás nejspíš vřele budou vítat. Zde musíte zaplatit vstupné za použití pěšiny a bude vás čekat opravdová bahenní lázeň, protože cesta je velmi rozdupaná. K pronájmu jsou zde i holinky. Pokud ale restauraci minete a budete pokračovat zhruba 100 m dál, objevíte druhou nefrekventovanou cestu. Tato cesta je zdarma a mnohem schůdnější a rychlejší. K vodopádu dojdete suchou nohou. U vodopádu se můžete vykoupat na přehrazené řece a pozorovat menší vodopád. Cestou za tím hlavním vodopádem, který je ve skále, budete muset překonat řeku a vydat se do jeskyně.

Dále můžete navštívit Lagunu Azul. Jedná se o několik lagun s průzračnou vodou vzniklých na řece Huaysayacu. Voda je čistá a osvěžující. Místo funguje jako koupaliště a je tedy nutné zaplatit vstupné. Dle mapy můžete pokračovat i dál za koupaliště po pěšině džunglí podél řeky Jatunyacu k několika dalším vodopádům. Nic velkolepého ale nečekejte. Cesta je poměrně zarostlá a vodopády velmi nepatrné. U laguny si můžete koupit k obědu tradiční amazonské pochoutky jako čerstvé grilované moučné červy na špízu, nebo šťavnatou rybu grilovanou v listu zvanou maito. K laguně se dostanete buď autobusem, taxi, nebo stopem. Cestou od laguny zpět do města můžete navštívit několik dalších vodopádů jako třeba 7 Cascadas, Cascada Shandia, či několik dalších lázní. Všude ale platíte další vstupné.

V okolí Teny se také můžete vydat do menší záchranné stanice zvířat z Amazonie – Museo Makak Maki Zoológico. Ověřte, zda se nemusíte předem objednat. Nedaleko můžete navštívit soukromou přírodní rezervaci Laguna Paikawe, kde se s místním průvodcem vydáte na projížďku na lodi džunglí. V okolí Teny se nachází další množství vodopádů jako je například Cascada Pimpillitu, Cascadas Islom, nebo Cascadas Yanayaku.

Puyo

Samotné Puyo není turistické město a nic zajímavého zde k vidění není. Přes internet si ale odsud můžete dohodnout tour do džungle za místní komunitou, či za zvířaty, nebo za šamanem, kde se zúčastníte celého rituálu Ayahuasca. Tyto výlety začínají právě v Puyu, ale přímo na místě je budete zařizovat těžko. Hezkým výletem z Puya, který zvládnete i sami je vyhlídka Indichuris. Po zaplacení vstupného se dostáváte do areálu s několika houpačkami, jeskynními tunely a úžasnou vyhlídkovou terasou na Amazonii a řeku Pastaza. Také se zde nachází obrovská houpačka právě s tímto úžasným výhledem. Cestou od Indichuris zpět do města můžete navštívit ještě vodopád Hola Vida, kde se lze vykoupat. Vstup je opět zpoplatněn. Jediným problémem obou míst je špatná dostupnost. Pokud nemáte auto, musíte dojet autobusem na křižovatku na hlavní silnici k odbočce k tomuto místu a pak jít 13 km pěšky, nebo stopovat. Provoz je bohužel velmi řídký, takže může chvíli trvat než se do cíle dostanete.

Pobřeží

Pobřeží Ekvádoru nepatří mezi hlavní atrakce této země. Mnohem hezčí pláže naleznete určite v Karibiku, na Galapágách, nebo i v Evropě. Ekvádorské pobřeží je písčité s útesy, voda je kalná a někde jsou tak silné proudy a velké vlny, že se nelze téměř koupat. Zajímavý je zde především místní život, rybářské vesničky a k dostání jsou zde velmi levné ryby, krevety a nejrůznější pokrmy z mořských plodů. Také zde můžete v létě pozorovat velryby, šnorchlovat u ostrovů, surfovat, nebo se potápět. Turistika a cyklistika na pobřeží je plná hezkých výhledů. Pozor ale na část roku, kdy k pobřeží vyrazíte. Zhruba od května/června se ochlazuje na 20-24°C a přicházejí mraky a mrholení. Toto období se nazývá garúa. Pochmurné počasí připomíná spíš než léto teplejší evropský listopad. Toto období trvá cca 4 měsíce a není ideální ke koupání. Celé dny je zataženo a zima, z oceánu fouká studený vítr. Na kolo, nebo procházku je to ale příjemné počasí. Právě v tomto období s příchodem studeného počasí připlouvají i velryby. Následuje kratší období dešťů trvající cca 2 měsíce. Většinou v noci prší a přes den svítí slunce. V tuto dobu je velmi dusno a horko. Zbylá část roku je slunečná a horká. Rovníkové slunce je v zimě velmi spalující.

San Lorenzo

Vydáte-li se z Puerto López na sever, po zhruba 80 kilometrech se dostanete do malé vesnice San Lorenzo. Jedná se o malou klidnou pobřežní vesničku s úžasným výhledem z přiléhajícího útesu Cerro San Lorenzo. Výhled se vám z útesu naskytne na obě dvě strany z vyhlídkových teras. Také se zde nachází maják, který ovšem není zpřístupněn. Slézt z útesu můžete buď vpravo, či vlevo a pokaždé se dostanete na jinou pláž. Lze se zde koupat, ale ideální to není kvůli velkým vlnám a proudům.

Národní park Machalilla

Nachází se nedaleko Puerto López a táhne se od pobřeží až do vnitrozemí. Národní park je tvořen suchými tropickými lesy, které jsou v Ekvádoru velmi vzácné a stále ubývají. Naleznete zde tak unikátní stromy, rostliny a také živočichy jako jsou třeba mravenečníci, vřešťani, nebo vačice. Také se sem jezdí za pozorováním ptáků.

Asi hlavní atrakcí celého parku je přírodní pláž Los Frailes, která je údajně nejhezčí v celém pevninském Ekvádoru. Jedná se o zhruba 2 km dlouhou čistou písečnou přírodní zátoku obkopenou útesy. Dokonce zde naleznete skromné korálové útesy a tak je zde možné šnorchlovat přímo z pláže. V okolí Frailes se můžete vydat ještě na několik vyhlídek na okolních útesech a na několik dalších menších pláží. Všechna tato místa navštívíte v rámci zhruba 5ti kilometrového okruhu, který snadno zvládnete pěšky. Před vstupem do celého areálu je nutné se zaregistrovat pomocí svého pasu a respektovat otevírací dobu. Na pláž není dovoleno nosit jídlo. Pokud nějaké přinesete, je nutné ho nechat u vstupu přímo před pláží, kde kontrolují věci. Pokud se ale nejprve vydáte v rámci okruhu na menší pláže a vyhlídky a na Frailes svou cestu zakončíte, kontrole se vyhnete. Přijedete-li autem, je třeba zaparkovat buď zdarma na hlavní silnici, nebo za poplatek u pláže.

Dalším zajímavým místem v národním parku Machalilla je vesnice Agua Blanca. Ke vstupu do místní komunity je potřeba zaplatit 5 $ přímo u brány u odbočky z hlavní silnice vedoucí z Puerto López na sever. Po zaplacení si můžete buď pronajmout kola a do vesnice, což je zhruba 5 kilometrů daleko, dojet, nebo dojít pěšky, nebo se pokusit stopovat, či přijedete vlastním autem. Autobus zde nejezdí. Ve vesnici pak naleznete muzeum místní komunity, kde jsou vystaveny keramické nádoby a další předměty, které ve vesnici byly nalezeny. Dále zde pak můžete navštívit vyhlídku na část národního parku a také sirné lázně s léčivou vodou a léčivým blátem, které se natírá na obličej, nebo na celé tělo. Toto místo je klidná oáza v přírodě a ideální odpočinek od města. Celým místem vás bude provázet průvodce. Sami se pak můžete vydat na několik dalších cest v okolí vesnice a projít se tak krásnou přírodou a pozorovat místní život, zvířata, rostliny, ale i plantáže.

Puerto López

Puerto López je menší rybářské městečko nacházející se na pobřeží Pacifiku. Díky své poloze patří mezi nejvyhledávanější místa na pobřeží Ekvádoru. Právě odsud se pořádají výlety na nedaleký ostrov Isla de la Plata a také výlety za pozorováním velryb v období od června do září. Isla de la Plata můžete navštívit celoročně v rámci jednodenního výletu organizovaného přímo z Puerto López. Ostrov se nachází zhruba 40 kilometrů od pobřeží a naleznete na něm některé vzácné druhy živočichů, které se vyskytují pouze zde a na Galapágách. Právě proto je ostrov nazývaný také jako Galapágy chudých. Příkladem některých živočichů, které zde naleznete jsou třeba mořské želvy, terej modronohý, pelikáni, fregatky, barevné rybky a také korálové útesy. Tento výlet bývá potom v letních měsících spojován s pozorování velryb, které sem připlouvají z jihu od Antarktidy, aby se zde pářily a také vyvedli své mladé na svět.

Dále si ve městě můžete zakoupit některý z dalších výletů do okolí ať už se jedná o potápění s instruktorem, nebo výlet na další ostrovy v okolí, či výlety do národního parku, nebo k místní komunitě. Většinu výletů po okolí ale můžete podniknout i sami a to buď autobusem, pronajatým autem, stopem, nebo na kole, které lze ve městě půjčit. Podívat se můžete třeba do nedalekého národního parku Machalilla, kde se nachází nejkrásnější pláž v celém pevninském Ekvádoru, také se můžete vydat k místní komunitě do vesnice Agua Blanca, kde naleznete místní muzeum a sirné léčivé prameny.

Z města se můžete vydat také na jih kde se nachází plno zajímavých vesniček na pobřeží a celá cesta po pobřeží je plná hezkých vyhledů z útesů. Také narazíte na turistické a surfařské centrum Montañita, nebo klidnější Olón.

V samotném Puerto López naleznete dlouhou čtyřkilometrovou pláž která je ideální ke koupání i k surfování. Přímo na pobřeží v jižní části pláže se pak každé ráno koná velký rybí trh, kde můžete velmi levně nakoupit krevety, olihně, tuňáky, mečouna a různé další mořské ryby. Ve městě pak naleznete mnoho možností ubytování, restaurací, místních jídelen, jeden větší supermarket, pekárny, zelinárny, masny a vše, co je potřeba. Na jižní straně města již na silnici vedoucí ven z Puerto López se v kopcích nachází restaurace s krásným výhledem na celé pobřeží a město. Vstup na tuto vyhlídku je zdarma. Pěšky z města se můžete vydat také na kopec za městem do nadmořské výšky zhruba 250 m, kde se vám naskytne nádherný výhled na velkou část pobřeží a na celé město.

Další procházkou z Puerto López může být výlet k Rio Blanco, což je malá vesnice vzdálená zhruba 9 kilometrů od města. Zde se ocitáte v kopcovité krajině, kde suchý les vystřídá vlhká džungle a všude kolem sebe můžete pozorovat tradiční vesnický život. Hlavní atrakcí této lokality jsou ale vřešťani, které můžete pozorovat, nebo alespoň slyšet, pokud se vydáte trochu dál do džungle. Také zde můžete potkat papoušky, pavouky a plazy. Tento výlet můžete absolvovat i na kole které si půjčíte v Puerto López (9-15$). Snadno tak dojedete do Rio Blanko a můžete pokračovat i dále vesnicemi a horskou krajinou až se vrátíte zpět na pobřeží k vesnici La Entrada odsud můžete vyrazit po pobřeží zpět do Puerto López. Výlet je to moc hezký a plný zajímavých míst a přírody, ale poměrně náročný a dlouhý – zhruba 67 kilometrů.

Salango

Salango je další malou klidnou rybářskou vesničku. Kromě dlouhé písečné pláže, muzea a několika obchodů toho zde mnoho k vidění není. Zajímavá je ale vyhlídka na Salango z přilehlých útesů a následně pláž Punta Pietra Verde na druhé straně útesů. Na přírodní dlouhé pláže za vyhlídkou se snadno dostanete pěšky z vyhlídky i ze Salanga.

La Entrada

La Entrada je malá nenápadná vesnička na pobřeží ležící mezi Puerto López a Montañitou. Zajímavé jsou zde především pouliční malby na domech a pobřežní kostelík. Kostelík, který stojí přímo na pobřeží je specifický svou prosklenou stěnou nabízející krásný výhled na oceán a spoustu světla. Vesnička je v podstatě celá malovaná a zdobená veselými barvami.

Olón

Olón je malá klidná vesnice na pobřeží. Je sice lehce turistická, ale ideální pro lidi, kteří vyhledávají na pobřeží klid. Zároveň zde naleznete dostatek ubytování a restaurací. Dál od pobřeží se zde postupně budují větší a větší sídla a pomalu začíná zalidňování novými nájemníky z Ameriky a Evropy. Přímo z Olónu se můžete vydat na několikakilometrový výlet do vnitrozemí k horské řece a vodopádům. Bohužel toto místo je špatně označeno na mapě a nachází se mnohem dále ve vnitrozemí než to na mapě vypadá. Zároveň se zde platí vstupné, protože je pozemek údajně soukromý. Dostáváte se ovšem do velmi hezké zemědělské krajiny mezi tradiční vesničky a postupně až do hor a do přírody.

Montañita

Montañita je asi největším turistickým letoviskem na pobřeží Ekvádoru a současně surfařským rájem. Naleznete zde velmi dlouhou písečnou pláž a vlny vhodné jak pro začátečníky, tak pokročilé. Ve městě se nachází plno půjčoven i surfařských škol. Zároveň zde naleznete veškeré turistické zázemí jako jsou drahé restaurace i levnější jidelny, hotely či hostely a nechybí ani stánky se suvenýry.

Severně od Montañity cestou do vesnice Olón se nachází útes který obě tato města odděluje. Z útesu se vám naskytne opravdu velmi hezký pohled na velkou část pobřeží a vesnici. Také zde naleznete netradiční kostelík beze stěn s dřevěnými vyřezávanými částmi.

Marino Valdivia park

U vesnice Valdivia se nachází záchranná stanice, která se věnuje zejména mořským živočichům. K vidění jsou zde například mořské želvy, tučňáci galapážští, želvy sloní, papoušci, pelikáni, terejové a několik akvárií s krevetami a dalšími živočichy. Vstup je zdarma, ale je třeba zkontrolovat otevírací dobu předem, protože není otevřeno každý den.

Ayangue

Ayangue je malé přímořské městečko s hezkou zátokou a okolními útesy. Místo je ideální ke koupání, protože zde nejsou vlny a voda je klidná. Na písečné pláži si můžete pronajmout lehátko se slunečníkem, nebo využít některé z vodních placených atrakcí. Také zde naleznete plno restaurací nabízejících mořské pokrmy.

Guayaquil

Guayaquil je největším a také nejnebezpečnějším městem Ekvádoru. Návštěva horkého a rušného města za zajížďku téměř nestojí, ale pokud do Guayaquilu přeci jen zavítáte, prohlídku turistických částí zvládnete za 1-2 dny. Právě do Guayaquilu možná přiletíte, ale není třeba se tu zdržovat. Cca 1 km od letiště se nachází velký několikapatrový autobusový terminál a tak můžete autobusem hned vyrazit kamkoli po Ekvádoru, kam budete potřebovat. Z letiště na autobusovou stanici se dostanete buď za 4 $ taxíkem, nebo lze jít i pěšky. Tato oblast je údajne poměrně bezpečná.

Pokud v Guayaquilu zůstanete, můžete navštívit několik zajímavých míst v centru města. Nejzajímavější je asi Malecón 2000, který je dlouhý zhruba 4 km a představuje bezpečnou promenádu podél řeky Guayas. Naleznete zde restaurace, stánky s jídlem, zábavní park, velké vyhlídkové ruské kolo, volně přístupné muzeum umění a archeologické muzeum i několik vyhlídek do okolí. Na konci Malecónu se nachází kopec Las Peñas, na který můžete vyjít pěšky po hezky upravených a policisty hlídaných schodech. Nahoře stojí menší kostelík a maják na 360° vyhlídkové plošině, ze které se vám naskytne krásný výhled na město. Pod kopcem vede kabinková lanovka přes řeku na druhý břeh do čtvrti Durán, kde naleznete opět další malecón. Lanovka funguje jako městská doprava. K jejímu použití potřebujete kartičku na městskou dopravu, kterou nabijete penězi. Cena je jedné jízdy je 0,7 $.

Také můžete navštívit další nedaleký kopec Cerro del Carmen s velkou sochou Ježíše a výhledem opět na město. Zajímavým místem tohoto města je park Seminario, kde volně pobíhají leguáni zelení. Hned u parku se tyčí velká katedrála Metropolitana, která je volně přístupná.

Na opačné straně centa naleznete další malecón – Malecón del Salado. Místo je klidnější a také disponuje hezkou promenádou kolem řeky Salado, kde se nacházejí bary, restaurace, možnost půjčení loďky a menší zábavní park. Na protějším břehu můžete pozorovat velkou fontánu Fountains of dancing water, z které tryská voda do výšky 40 metrů. V noci je navíc nasvětlená. Cestou na malecón můžete navštívit největší centrální park – Parque Centenario, kde také naleznete volně pohybující se leguány zelené. Zbytek centra tvoří jen obchody, jídelny, hotely a prodejci všeho. Nachází se zde i mnoho luxusních obchodů a centrum tak působí poměrně civilizovaně. Také je zde jedno velké centrální tržiště a několik supermarketů Tia. Dál od centra můžete navštívit Parque histórico což je vlastně park s historickými budovami a zoo v jednom. Vstup je volný. Ještě dál od centra můžete navštívit botanickou zahradu – Jardín Botanico. Kromě rostlin a několika zvířat se vám zde naskytne i výhled na vzdálené město. Vstup stojí 3 $. Budete-li si chtít odpočinout od velkoměsta, vydejte se na ostrov Isla Santay, kde si můžete půjčit kolo a projet se po cestách místní přírodou.

Po celém městě se můžete pohybovat autobusem za 0,3 $ za jízdu.

Z Guayaquilu je možné se vydat i na několik organizovaných zájezdů – například do mangovníků, nebo na úpatí hor do národních parků. To je ideální zajistit přes internet. Některé výlety lze absolvovat i sám bez průvodce. Příkladem zajímavých přírodních míst v okolí města může být třeba Manglares Churute – největší ekvádorská mangrovová rezervace, Puerto El Morro, nebo Cerro Blanco.

Galapágy

Místo, které byste si při návštěvě Ekvádoru neměli nechat ujít představuje souostroví Galapág. Je to zajisté jedno z nejzajímavějších a nejpestřejších míst naší planety. Příroda je zde neporušená, přísně chráněná a bohatá fauna a flora je k vidění na každém kroku. Místo je naprosto unikátní a jedinečné. Veškeré informace o Galapágách naleznete v samostatném článku zde.