Dle místních perla Indického oceánu. To je asi na posouzení každého zvlášť, jakkoli nádherná se Srí Lanka může zdát, nelze opomenout i její stinné stránky, které trochu narušují celkový dojem ostrova. Na jedné straně krásné tropické pláže, deštné pralesy, úžasné hory s jedinečnými výhledy, svěží čajové plantáže, tajuplné chrámy a další, na straně druhé hromady odpadků, smrad, blázniví a utroubení řidiči, otravní komáři, švábi a krysy, přemrštěné vstupné skoro všude a někdy příliš přátelští obyvatelé. Záleží samozřejmě na tom, jakým způsobem Srí Lanku pojmete. V hotelu se nejspíš všem negativům vyhnete, ale na druhou stranu se nedá mluvit o tom, že byste tuto zemi poznali. K cestování patří samozřejmě to krásné, ale i to ne úplně ideální. Pokud počítáte s asijskou špínou a chaosem, Srí Lanka pro vás nebude takovým šokem. Ostrov není tak obrovský, takže ho lze i pomocí místní dopravy snadno procestovat a navštívit většinu zajímavých míst, kterých je zde opravdu spousta.
Kdy jet
Na Srí Lanku přicházejí pravidelné monzuny, které s sebou přináší vydatné deště, vítr a moře rozbouřené mnohdy tak, že je nebezpečné se koupat. Monzunové období se na různých částech ostrova střídá a jednotlivá pobřeží mají sezónu v jinou roční dobu. Na jižní a jihozápadní pobřeží přichází monzun od května do srpna. V toto období je tedy vhodné navštívit spíš východní pobřeží a sever, kam monzun přichází v říjnu a trvá do ledna. Nejvhodnější doba pro návštěvu Srí Lanky je konec ledna až březen. Naopak nevhodná doba je květen, kdy na ostrově mohutně i několik dní prší a přicházejí záplavy, zároveň je trochu nevyzpytatelné počasí v říjnu a listopadu, kdy může pršet skoro kdekoli.
Očkování
Pro cestu na Srí Lanku není povinné žádné očkování. Nicméně se doporučuje očkování proti žloutence A a B, břišnímu tyfu a zvláště vzteklině jelikož riziko, že vás něco pokouše je poměrně vysoké. Vhodný je kvalitní repelent proti tropickým komárům.
Vízum
Před cestou na Srí Lanku je třeba zařídit turistické vízum, o které jednoduše požádáte přes internet pár dní před odjezdem. Platnost víza je 30 dní. Na místě je možné si ho na 3 měsíce na imigračním úřadě v Colombu prodloužit, na rozdíl od primárního měsíčního víza, zdarma. Proces prodloužení víza není až tak banální jak by se mohlo zdát. Proces zabere několik hodin, a návštěvu několika přepážek, kde se provádí jednotlivé úkony zvlášť. Na každou přepážku čekáte frontu spolu s dalšími zmatenými turisty. Často ani nevíte proč a na co čekáte. Na místě vyplníte formulář, kam musíte nalepit fotografii pasového formátu. Vyfotit se můžete na ulici za pár korun, nebo si přivést vlastní. Paradoxní je, že i přesto, že jsou tato víza pro Čechy zdarma, stejně musíte vystát poslední frontu na zaplacení víza, kde vám řeknou, že je zdarma a až pak můžete jít.
Pokud by vám nestačili ani 3 měsíce, je možné ze země na pár dní odcestovat do okolních států (např. Indie) a vrátit se zpět a celou proceduru absolvovat znova. Potvrzení o udělení měsíčního víza, které vám přijde na email je vhodné vytisknout. Při letu z některých zemí (např. Malajsie) na Srí Lanku vás bez tohoto vytištěného potvrzení nenechají odletět.
Ubytování
Pokud se spokojíte s prostým ubytováním, nemělo by stát příliš mnoho. To nejlevnější bývá za zhruba 100-200 Kč za noc. Bydlet lze i za tisíce v hotelech. Většina ubytování (i těch levných) má automaticky nad postelí síť proti komárům, což je většinou podstatná věc, která vám zajistí klidný spánek. Pokud na pokoji není, je vhodné se na ni zeptat. Ubytováni není třeba zajišťovat s velkým předstihem dopředu, hlavně v turistických oblastech. Buď je možné ho přes vyhledávače (např. booking.com) najít třeba jen pár hodin dopředu, nebo prostě dorazit do města, zeptat se na ubytování a místní, či tuktukáři vám ho velice ochotně zajistí. Nezapomeňte smlouvat!
Jídlo
Pokud se rozhodnete ochutnat pravou srílanskou kuchyni, znamená to jíst s místními skoro na ulici. Připravte se na velice levná (závisí na lokalitě) a zároveň pálivá jídla. Hygienické zásady zde skoro neexistují, proto se vyplatí očkování proti žloutence. Pokud jste již zvyklí na asijskou kuchyni, nebude to takový rozdíl, pokud jste ale Evropu opustili poprvé, mohl by to být šok.
Tradičním jídlem, které jí snad celá Srí Lanka každý den k obědu je rice and curry. To je vařená rýže s různými zeleninovými pálivými omáčkami. Každá omáčka má svou mističku a je možné si ji na talíř dát dle potřeby. Nikdy v mističkách nechybí červená čočka v pálivé curry omáčce, dále je zde například brambora (považovaná za zeleninu a ne přílohu), nebo okurka, dýně, či další druhy zeleniny. Zpravidla si připlatíte, pokud budete chtít k jídlu kuřecí maso (není ho mnoho, je nasekané i s kostmi a samozřejmě pálivé), vajíčko, nebo rybu. Takové jídlo vás může vyjít na 30 – 60 Kč, záleží na tom, co vše si objednáte. Dále si můžete k obědu dát fried rice což je klasická smažená rýže se zeleninou. Za příplatek je vajíčko, nebo kuře, které vám opět i s kostmi nasekají nadrobno a zamíchají do rýže. Otázkou je, jestli tato „přebíračka“ kostí za tu trochu masa opravdu stojí. Někde je ještě možné ochutnat smažené nudle, ale to jen v turističtějších destinacích. Tím polední výběr jídla v podstatě končí. Pokud tedy jdete na jídlo, není ani nutné se ptát co mají, ale můžete si rovnou objednat, jelikož mají všude to stejné (neplatí o turistických restauracích). V některých bufetech dostanete na stůl spoustu dalších talířů a misek s jídlem, které jste si neobjednali (např. kuřecí stehno). V tomto případě platíte pouze to, co sníte, to co nesníte odnesou a dají to na stůl zase někomu jinému.
K večeři je možné pořídit kottu roti, což je jakési smažené těsto se zeleninou (za příplatek i s kuřecím masem, či vajíčkem) nasekané plechovými mačetami na malé kousky. Jedná se o nejhlučnější jídlo, jelikož během jeho přípravy nelze skoro slyšet vlastního slova. Toto jídlo rozhodně stojí za ochutnání. Pokud budete kuchaři dostatečně koukat pod ruku a několikrát mu zopakujete, že nechcete, aby to pálilo, možná se dočkáte i relativně nepálivého jídla. Další specialitou, která se opět vaří během večera jsou hoppers. Jedná se o kopulovité, či miskovité placky z jednoduchého kokosovo-rýžového těsta. Místní je jedí s pálivými omáčkami, skvělé jsou i s banánem. Na některých místech je možné koupit Roti. Což je velká smažená placka, do které lze zabalit cokoliv. Výborná je sladká verze s banánem a čokoládou, nebo slaná s rajčaty, avokádem a sýrem (sýr je zde zásadně tavený).
Od pouličních prodavačů lze koupit různé bílé pečivo, často plněné pálivou omáčkou, nebo nasládlé bochánky bez náplně, také bílý chléb a další. Ve vlaku chodí prodejci s jídlem, většinou smaženým cokoli, a nabízejí ho neustále cestujícím. Pokud si nějaké takové pečivo, či něco smaženého koupíte, počítejte s tím, že vám to prodejce zabalí do kusu starých novin, či popsaných stránek vytržených ze sešitu. Jestli tedy nechcete jíst jídlo s obtisknutými písmenky z novin, požádejte pouze o igelitový sáček, nebo si ho ideálně vezměte do ruky a rovnou snězte. Připravte se na to, že na všechno jídlo i peníze prodejci sahají rukama bez rukavic a umyvadlo s tekoucí vodou po ruce také moc často nemají.
U pouličních prodejců koupíte také ovoce a zeleninu. Na tyto plodiny je Srí Lanka opravdu bohatá, místní také nežijí skoro z ničeho jiného. Druhů je zde opravdu velké množství. U některých z nich máte pocit, že jste je snad v životě neviděli. U neznámých druhů ovoce je občas těžké odhadnout zralost (občas vám prodejci nacpou shnilé ovoce, když vidí, že tomu nerozumíte), zjistit která část ovoce se jí, či jak se do ovoce dostanete. Příkladem zajímavějšího ovoce může být třeba wood apple. Jedná se o hnědé kulaté ovoce s opravdu tvrdou skořápkou. K jeho rozbití je třeba mačeta a trochu šikovné ruce, zralejší ovoce lze i rozklepnout o hranu linky. Uvnitř naleznete hnědou dužinu lehce nakyslé a naprosto specifické chuti, rozhodně stojí za vyzkoušení. Běžné jsou zde ananasy, papaya, kokosy, banány a během sezóny i jackfruit – největší ovoce světa, které se nezralé využívá jako zelenina do omáček, jako zralé je to výborné a velice sladké ovoce. Na tržištích a u prodejců opět nezapomeňte smlouvat. Čím větší tržiště, tím levnější! Výborné jsou i čerstvé džusy z tropického ovoce odšťavené přímo na ulici. Je třeba si ale říci zda chcete přidat cukr a sůl – tu dávají hlavně do limetkového džusu. Ideálním místem pro ochutnání těchto džusů je Kandy, tam je můžete sehnat i za 12 – 20 Kč.
K dispozici jsou zde v turistických oblastech také restaurace. Restaurace mohou působit mnohem luxusnějším a čistším dojmem, otázkou ale je, zda kuchyň nevypadá úplně stejně, nebo mnohem hůř než u bufetů na ulici. Jídlo je zde několikanásobně dražší a sortiment mnohem větší, většina jídel ale se Srí Lankou nemají nic společného a vaří se zde jen kvůli turistům, kteří jsou ochotni si značně připlatit.
Příprava jídla nemusí být pro Evropana zrovna vábnou podívanou. Na jídlo je saháno přímo rukama, stoly se neutírají, nádobí se letmo oplachuje ve studené vodě (teplá teče jen v chladných oblastech ostrova) pomocí ruky, či hadru, někdy se nádobí vystýlá kusem igelitu, aby se nemuselo mýt (což je v podstatě ta čistější varianta).
Dalším překvapením by mohl být fakt, že se zde jí rukama. V domorodých částech ostrova si (alespoň) lžíci musíte speciálně vyžádat.
Nečekejte zde zmrzlinu, uzeniny, sýry (pouze tavené), jogurty jen v omezeném množství, mléko pouze sušené. Vodu můžete kupovat, nebo lze pít v některých oblastech z kohoutku (nutno ověřit kde).
Možná se to celé zdá, jakoby nebylo možné na ostrově přežít ani den bez zdravotních obtíží, ale v reálu to není tak špatné a lze to celé zvládnout ve zdraví. Toto všechno k Srí Lance prostě patří.
Doprava
Jako i v jiných asijských zemích je i na Srí Lance doprava dosti chaotická, hlučná a často bez pravidel. Na silnici jezdí snad vše, co má kola. Všichni troubí, předjíždějí se natolik, že ne vždy je jasné, po jaké straně se zde vlastně jezdí. Oficiálně po levé. Nevýhodou je, že ostrov je relativně zalidněný a auto je luxus, který si málokdo může dovolit. Drtivá většina lidí tedy cestuje vlaky, autobusy a samozřejmě tuk tuky. Je nutné tedy počítat skoro s neustálou přelidněností všech dopravních prostředků.
Vlak
Nejlevnějším dopravním prostředkem je vlak, který vás vyjde opravdu na pár korun, pokud budete cestovat 3. třídou. Například cesta z Colomba do Trincomalee dlouhá asi 270 km vás vyjde zhruba na 35 Kč. Cena je často vykoupena časem, který na cestě strávíte, jelikož tato cesta trvá asi 8 hodin. Za druhou a první třídu si relativně připlatíte a cenou se tak můžete dostat i na klasické evropské ceny. Příplatkem za 1. třídu si zajistíte více osobního prostoru a pohodlí. Záleží ale na vytíženosti trasy, někdy naleznete místo na sezení i ve 3. třídě bez problému, jindy si nesednete, někdy můžete být rádi, že se vůbec vejdete do vlaku a skončíte na nástupních schodech s nohama ven z vlaku (dveře se během jízdy nezavírají). To je ve skutečnosti jedinečný zážitek, jen je potřeba dávat pozor a při příjezdu k nástupišti zvedat nohy. Místní lokomotivy nejsou příliš ekologické, pokud máte na výběr, nevolte první vagony. Okna jsou otevřená a všechen kouř jde dovnitř. Toalety (pokud tak lze nazývat díru v zemi) bývají ve vlaku, ale nic příjemného to není. Ve starších vlacích vám při noční přepravě cestu mohou znepříjemnit švábi, kteří ve vlaku bydlí a v noci vylézají. Lidé v celém vagónu se pak baví tím, že zašlapávají náhodně pobíhající šváby. Z vlaku si během dne můžete prohlídnout krásnou přírodu a díky jeho pomalé jízdě, si ji opravdu vychutnat. Vyhledávané cesty vlakem jsou zejména v oblasti Elly. Příjemná je i cesta vlakem z Colomba na jih podél západního pobřeží.
Autobus
Autobusy jsou o něco dražší než vlak, ale stále výhodné, navíc se s nimi dostanete skoro všude a vždy. Opravdu velkou výhodou je, že autobusy jezdí i v noci v rušnějších oblastech téměř nonstop. Velkou nevýhodou je, že zde neexistují žádné jízdní řády, prostě přijdete na zastávku (často jen jakási cedule, občas i s úkrytem, někdy vůbec nic) a čekáte. Když přijede autobus a po tom, co mu dáte znamení zastaví, zakřičíte na výběrčího kam jedete a on už vám řekne, jestli s ním, nebo až s tím dalším. Zastávku není třeba ani vyhledávat a na autobus stačí zamávat kdekoli, když vás zrovna míjí. Dveře autobusu zůstávají otevřené, takže někdy autobus jen zpomalí a lidé naskakují a vyskakují za jízdy. Jak poznáte, kde vystoupit? Buď vám poradí řidič, či výběrčí (na jejich angličtinu ovšem není velký spoleh), nebo je ideální cestu sledovat na mapě v telefonu. Je třeba si dát pozor na cenu, v turistických oblastech si mohou naúčtovat i několikanásobek jízdného na základě barvy pleti.
Na Srí Lance se vyskytuje několik typů autobusů. Liší se podle ceny, kvality i podle počtu zastávek. Nejlevnější a zároveň nejrozpadlejší jsou státní červené autobusy, o něco dražší a luxusnější jsou soukromé autobusy. Ty jsou většinou bílé a velice zdobené uvnitř i zvenčí, v každém autobuse hraje hudba a blikají „vánoční“ světýlka. Nejdražším typem autobusu jsou dálkové autobusy, které ovšem jezdí jen z Colomba na jih (Galle, Matara) po nové dálnici. Tyto autobusy vypadají jako ty evropské, jsou rychlé (ušetří i několik hodin na cestě), čisté, nezastavují, ale je v nich kvůli klimatizaci zima.
Tuk-tuk
Neboli motorová tříkolka. Pro Srí Lanku velice typické vozítko. Slouží jako taxi na kratší vzdálenosti. Ulovit si tuk tuka není žádný problém, stačí se objevit na ulici. Hlavně ve městech se vás snad všichni projíždějící tuktukáři budou snažit někam odvést, neustále se budou ptát kam jdete a nabízet ubytování za skvělé ceny, což se může občas vyplatit, pokud se na ceně dohodnete předem. Tuk-tuk je mnohem dražší než vlaky a autobusy, ale pro Evropana je cena stále snesitelná. Je důležité se nenechat napálit a nebát se intenzivně smlouvat. Vždy se ptát, zda je ve vozítku taxametr, na kterém si cenu můžete kontrolovat. Často vám řidič řekne, že ho nemá, nebo že nefunguje. Můžete hledat jiného tuktukáře, ale občas je relativně problém na nějakého s taxametrem narazit. V takových případech, je třeba ještě před cestou cenu usmlouvat, většinou hned napoprvé vystřelí nesmyslnou částku, kterou v případě nezájmu začnou velice rychle snižovat.
Ne každému řidiči lze věřit. Jsou schopni vás vyzvednout na autobusové zastávce a namluvit vám, že už dnes žádný autobus nejede a že musíte jet s nimi. Toto často není pravda a je tedy třeba se informovat u běžných lidí.
Někteří tuktukáři jsou schopni své vozítko pronajmout třeba na 2 týdny a vy s ním tak můžete procestovat ostrov, řízení tuk tuku je v této dopravě relativně dobrodružné. Občas vás i někdo zastaví a bude chtít někam odvést, tak si můžete ještě něco málo přivydělat.
Bylo by asi nespravedlivé nezmínit, že člověk občas narazí i na hodného tuktukáře. Občas vás sveze někdo jen tak zdarma (ale minimálně), poradí vám opravdu výhodné ubytování, doporučí výhodnější variantu výletu, nebo vás nechá jen tak svůj tuk tuk řídit.
Pronájem auta
Jako ve většině zemí, i zde existuje možnost pronajmout si auto. Jelikož se zde turisté často bojí řídit, většinou si auto pronajímají i s řidičem. To je samozřejmě varianta nejdražší. Auto s řidičem lze sehnat dopředu přes internet pomocí různých agentur, nebo přímo na místě, což může být i trochu riskantní jelikož nikdy nevíte, na koho narazíte.
Kultura
Na Srí Lance žijí zejména 2 národy. Tamilové a Sinhálci. Oba národy mají odlišný jazyk (tamilština a sinhálština), odlišné písmo i řeč. Ani jedno písmo nepřečtete, ale nápisy občas bývají latinkou. Navzájem se národy většinou příliš nemusí, jelikož zde před pár lety byla mezi nimi válka a docházelo k zabíjení lidí přímo na ulici tamilskými teroristy. Odlišné je i náboženství. Tamilové uznávají hinduismus. Jejich kláštery snadno poznáte podle velké pestrosti, barevnosti, soch hinduistických bohů a častých rituálů, které vám ne vždy dávají smysl.
Sinhálci jsou buddhisté. Sochy Buddhy a buddhistické chrámy vonící vonnými tyčinkami jsou něčím, co během návštěvy Srí Lanky nelze vynechat. Při návštěvě chrámu nezapomeňte zahalit ramena a kolena a samozřejmě si sundat boty, které jednoduše umístíte na velkou hromadu žabek u vstupu, spolu s místními. Čím větší a slavnější klášter, tím striktnější pravidla. Vstup by měl být (kromě Kandy a několika výjimek) zdarma. Jelikož Tamilové obývají hlavně sever ostrova a donedávna zde ještě bylo nebezpečno, turistický ruch je zde ještě v plenkách. Většina turistů míří spíš na jih a do vnitra země. V menšině se na ostrově vyskytují i křesťané, nebo muslimové. Takřka každý je zde věřící jelikož automaticky následuje víru svých rodičů.
Místní obyvatelstvo
Ač se na první pohled mohou zdát velice přátelští, často jim jde jen o to, z vás vylákat co nejvíce peněz. S největší pravděpodobností vás neokradou s nožem v ruce, ale spíš vám napovídají cokoli, jen abyste zaplatili. Budou se vám snažit prodat nejrůznější výrobky za směšně přemrštěné ceny, to stejné s tuktuky a ubytováním – musíte smlouvat!
Často se stane, že se s vámi budou místní fotit i s celými rodinami. Bílý člověk je pro ně symbol krásy a bohatství. Místní se pak takřka předhánějí na sociálních sítích v tom, kdo bude mít více fotografií s bělochy. Čím zapadlejší místa navštívíte, tím větší budete celebritou. Místní se za vámi budou otáčet, troubit na vás, pokřikovat, v davu se vás budou snažit dotknout. V davu budete takřka při každé cestě autobusem, občas se stane, že se vám někdo pokusí něco vytáhnout z batohu, tudíž je vhodný zámek na batoh, či jiná opatření.
Na druhou stranu zde funguje i jistá solidarita při cestování. Ti, kteří musí za jízdy stát a mačkat se tak s ostatními v uličce autobusu, většinou odkládají věci na klín těch, co měli to štěstí a sedí na sedačce. Nedivte se tedy, pokud vám na klíně přistane něčí nákup, nebo školní batoh. Pokud se chcete zeptat na cestu, ptejte se velice jednoduše a tak, aby vám místní museli odpovědět jinak než ano, ne. Většina lidí se vám bude snažit pomoci i přesto, že vám vůbec nerozumí. Snadno se tak stane, že vám odsouhlasí (souhlas – ano = jakési zmatené pokývání hlavou ze strany na stranu) špatný směr.
Fauna
Fauna je na Srí Lance opravdu bohatá, připravte se na to, že se všude něco hýbe. Na pokoji vás s největší pravděpodobností navštíví gekoni, komáři, mravenci, kteří občas natahají do zásuvek tolik písku, že potom nefungují, někdy zavítá i šváb a občas krysa. V ulicích města jsou pak k vidění všude povalující se krávy, které jsou už zvyklé na ruch ulice a živí se zde odpadky.
Naprostou samozřejmostí jsou opice, které jsou snad všudy přítomné. Na opice je třeba si dávat pozor, jejich drzost nezná mezí a pokud vás spatří s jídlem v ruce, téměř určitě po vás skočí a o jídlo se poperou. Není příliš výhodné riskovat pokousání a onemocnění vzteklinou, či další komplikace na cestách. V blízkosti opic tedy není vhodné vytahovat jakékoliv jídlo, nebo s ním třeba jen šustit v batohu. V Dambulle, kde je opic opravdu hodně, skáčou po lidech přinášejících květy nahoru do chrámu, květy jim kradou přímo z ruky a živí se jimi.
Všudypřítomní jsou i psi. Ať už divocí povalující se na ulici živící se odpadky a často v dosti zuboženém stavu, nebo i doma chovaní, kteří ovšem vypadají podobně. Psi u lidských obydlí jsou jen málokdy bezpečně zavřeni za plotem, často pobíhají po ulici a zuřivě na každého štěkají, hlavně v noci. Psí kousnutí opět není vhodné riskovat kvůli vzteklině.
Pozor je potřeba dát i na divoké slony. Bývají agresivní a setkání s nimi vás může stát i život. Vyskytují se hlavně v oblasti Sigiriye, zde místní radí po západu slunce nevycházet mimo město.
V lesích a pralesích se můžete setkat s různými jedovatými hady včetně kobry, s pavouky, nejrůznějším hmyzem, chameleony, varany (ty potkáte i ve městech), barevnými jedovatými žábami a dalšími. Přes den je setkání například s hady spíše výjimečné, většina zvířat ožívá až po západu slunce. Ve vlhkých lesích jsou na zemi i v jezírkách pijavice. Stačí se při chůzi jen na moment zastavit a malá pijavice nepozorovaně napadne vaše nohy. Místní radí chodit do lesa v žabkách (chodí v nich snad úplně všude) aby bylo možné pijavice ihned odstraňovat, pokud máte ponožky v botách, pijavice zalézají pod ponožky a nejsou vidět, jejich kousnutí neucítíte. Terén ovšem nemusí být příliš schůdný v žabkách. Pokud bude sucho nemusíte se pijavic obávat.
V pralesních oblastech je skvělým zážitkem koupel v jezírkách u vodopádů, kde žijí rybky, co se na vás přímo vrhnou a budou vám okusovat suchu kůži z nohou.
Dále na Srí Lance žije velká spousta vran, které jsou schopné nepozorovaně ukrást i svačinu z tašky, zatímco se třeba koupete v oceánu.
I přes velké množství zvířat žijících na Srí Lance, není třeba se nikterak strachovat, pokud bude člověk dodržovat určitá pravidla, bude dávat pozor, kam šlape a bude vědět, jak se v jejich blízkosti chovat.
Místa k navštívení
Míst k navštívení je na Srí Lance opravdu plno. Bohužel z toho těží místní a vstupné na většinu turistických atrakcí je naprosto přemrštěné. Tam kde místní neplatí, nebo platí v desítkách rupií, tam vy zaplatíte tisíce rupií. V tomto ohledu jsou ceny mnohem horší než v Evropě. To co ušetříte na jídle a ubytování, bohužel investujete do vstupného. Samozřejmě je možné se těmto místům vyhnout a vydat se například do hor zdarma a naprosto o samotě. Bohužel je ale často komplikované takovýto výlet naplánovat, jelikož cesta není nijak značená a o trase vám nejspíš musí říci někdo místní.
Podstatnou částí dovolené pro většinu cestovatelů jsou i pláže a koupání v oceánu. Koupání na mnoha místech může být rizikové, jelikož se zde nachází zákeřné podmořské proudy, které i velice zkušeného plavce odtáhnou do oceánu. Pokud je moře rozbouřené, rozhodně není vhodné plavat do hloubky. Jsou zde pláže, kde se nesmí koupat vůbec. Dokonce i místní mají z oceánu respekt a pokud se už rozhodnou jít koupat, nikdy nechodí tam, kde nestačí.
Colombo
Místo, kam nejspíš přiletíte. Konkrétně tedy přiletíte do Negomba, které je od Colomba vzdálené asi 30 km, tudíž z letiště musíte do centra autobusem. Už v momentě, kdy opouštíte letiště, vás může potkat prvotní šok. Hned jak vyjdete dveřmi ven, sesype se na vás dav místních a všichni budou něco pokřikovat. Nabízejí taxi, výlety, ubytování atd. Nejlepší je místní ignorovat a nalézt autobus do města.
V Colombu buď můžete zůstat, nebo se odtud rovnou vypravit na další cestu kamkoliv po ostrově. Z autobusového nádraží Pettah, kam z letiště přijedete, můžete jet autobusem snad kamkoliv (jen se musíte zeptat na to, kterým autobusem máte jet, jelikož je zde neuvěřitelný zmatek). Další variantou může být vlak.
Pokud jste do této země přijeli na 2-3 týdny je asi zbytečné v tomto chaotickém městě ztrácet čas, nic moc k vidění zde není a rozhodně je lepší věnovat čas zajímavější místům na ostrově. Na rozdíl od návštěvy evropských velkoměst, je návštěva Colomba spíš za trest. Vedro, zápach z aut, hluk, špína a odpadky, nekonečné změti ulic, v kterých se člověk velice rychle ztratí. I doprava je zde úmorná. Colombo je neustále zacpané, tudíž není problém jet přes město 10 km 2 hodiny. Při přecházení ulice nečekejte, až vám někdo na přechodu zastaví, prostě jděte – řidiči vás objedou.
Pokud ve městě už budete, můžete navštívit Independence square, relativně čistý a pěkný je i Viharamahadevi park, nebo poté dlouhá, během dne sluncem spalující, promenáda Galle Face na pobřeží oceánu, kde ale není možné se koupat. V Colombu se nachází městská pláž Mount Laviniya, kde se lze koupat, ale nepatří mezi ty nejhezčí na Srí Lance.
Kandy
Středozemní rušné město s údajně nejšpinavějším vzduchem na Srí Lance. Cestovatele sem přivádí hlavně chrám Buddhova zubu, kde je prý uchován pravý Buddhův zub – to jediné, co se z Buddhy zachovalo. Do chrámu je nutné zaplatit několik set korun vstupné a být patřičně zahalen. Zajímavou, nebo naopak zničující událostí mohou být největší buddhistické slavnosti Dhaladha perahara, které se zde každoročně konají v srpnu. Asi týden předem sem z celého ostrova putují pěšky sloni (cca 200 slonů) kteří jdou večer v den svátku v průvodu v kostýmech a se světýlkami po celém těle. Místní tvrdí, že sloni jsou tak šťastni, že v průvodu dokonce tančí (samozřejmě po tom, co je cvičitel bodne bodcem). Průvod je doprovázen různými tanečníky, kejklíři a bubeníky. Nejváženější slon nese Buddhův zub na svých zádech. Stinná stránka této události (mimo jiné) je, že jsou tu opravdu všichni. Takže vás čeká neuvěřitelná tlačenice a mačkanice. I přesto, že průvod probíhá až v noci, místní si zabírají svá místa na chodníku už od ranních hodin a celý den tak sedí na kusu igelitu v rozpražených ulicích a čekají na večer.
Na kopečku nad městem se tyčí socha Buddhy a chrám – Bahiravokanda Vihara Buddha Statue, kam se můžete za poplatek podívat a prohlédnout si město z výšky. Pokud byste se chtěli vydat do hor a být chvíli sami, pěkné místo je Hanthana hills, což je kopec, ke kterému se dostanete z Kandy autobusem. Nalézt cestu na vrchol není úplně snadné (musíte se ptát, nebo použít mapy.cz) a není to procházka po chodníku, ale klid nahoře a výhled z vrcholu stojí za to. Při sestupu z této hory se před vámi objeví uprostřed pralesa luxusní hotel jako stvořený pro turisty, kteří chtějí na své dovolené klid.
Kandy je také místem levných nákupů, výborných džusů z čerstvého ovoce a jídla.
Pinnawala Elephant Orphanage
Jedná se o nejslavnější sloní sirotčinec na Srí Lance. Platí se zde relativně vysoké vstupné a uvnitř můžete za další poplatky slony například krmit. Na slonech se zde nejezdí. Pokud budete během dne ve městě, skrz které se sloni chodí každý den koupat do řeky, uvidíte veliký průvod slonů jdoucích ulicemi města a svými chobot sahajících do stánků s ovocem. Pokud jste zaplatili vstupné, můžete je k řece následovat.
Millennium Elephant Foundation
Pokud byste se na slonech chtěli i svézt, můžete zavítat sem. Zde si můžete zaplatit různé balíčky, které obsahují různě dlouhou jízdu na slonech, koupání slona atd. Slonů je zde mnohem méně a i prostor pro ně je menší. Sloni nejspíš nejsou z vození turistů nadšeni, alespoň zde ale nejsou používána žádná sedla, která by slonům působila zranění.
Dambulla
Zde stojí za návštěvu buddhistický chrám na kopci, částečně zapuštěn ve skalách. Hezkým zážitkem je zde pozorování západu slunce ze skal. Pozor na opravdu velké množství opic. Do chrámu se musíte zahalit a sundat boty. Boty vám zde za poplatek ochotně pohlídají místní.
Sigiriya
Celá oblast Sigiriye spíše připomíná vyprahlou Afriku. Jelikož je to rovina, je skvělým zážitkem půjčit si zde kolo a projet se kolem jezer a celé oblasti. Asi nejslavnější a nejdražší památkou na ostrově je Lví skála, která se zde nachází. Jedná se o velkou skálu, na které se nachází archeologické naleziště. Pokud vás ale odradí opravdu vysoké vstupné (30 $), dobrou alternativou je hora Pidurangala. Ta je hned vedle Lví skály a vstup na ní je mnohem nižší (cca 600 rupií). Výhled z této skály je v podstatě stejný, navíc zde můžete pozorovat celou Lví skálu. Cestou na tuto horu můžete navštívit buddhistický chrám pod kopcem.
Minneriya national park
Zde můžete podniknout jakési safari. Nečekejte ale safari jako třeba v Africe. Jezdí se sem pozorovat hlavně stáda divokých slonů k jezeru, kteří jsou pak obklopeni třeba dvaceti auty s turisty a všichni si je fotí a natáčí. Ke vstupu do parku si musíte pronajmout terénní auto (vhodné ve skupině lidi) a poté ještě zaplatit poplatky za vstup do parku.
Polonnaruwa
Nenápadná vesnice skrývající staré ruiny a vykopávky bývalého hlavního města. Je vhodné si zde půjčit kolo, které vám urychlí přesun po areálu. Vstupné je opět velmi vysoké. Naleznete zde nejrůznější polorozpadlé staré budovy a chrámy, sochy a svatyně. Očekávejte plno turistů a plno prodavačů všeho.
Anuradhapura
Je starobylé královské město v podobném stylu jako Polonnaruwa. Je vhodné zvolit pouze jedno z nich pro návštěvu.
Trincomalee
Hezké přímořské město s čistým a klidným oceánem ke koupání (v sezóně). Město ještě není tolik zasaženo turismem jako například jih ostrova. Na útesu je zde zajímavý barevný hinduistický chrám – Thirukkoneswaram Kovil s hezkou vyhlídkou na oceán. Kousek od chrámu můžete využít pláže Dutch Bay Beach s křišťálovou vodou v sezóně.
Nilaveli beach
Severně od města Trincomalee se nachází poklidná pláž také vhodná ke koupání. Pláž je lemovaná kokosovými palmami a naleznete zde i ubytování a restaurace. Z této pláže se můžete vydat lodí na Pigeon island.
Pigeon island
Dál od břehu u pláže Nilaveli se nachází Pigeon island, což je nádherný korálový ostrůvek s průzračnou vodou, kam turisté jezdí šnorchlovat. Jsou zde k vidění malí býložraví žraloci a velké množství barevných ryb. Za nemalý poplatek se sem dostanete lodí i s půjčeným šnorchlem a brýlemi. Paradoxní je, že čím blíže k ostrovu budete hledat společnost, která vás tam odveze, tím dražší to bude.
Pozor! Pokud možno, oblékněte si na šnorchlování tričko místo používání opalovacího krému. Krémy se velice snadno dostávají do vody a látky obsažené v nich zastavují růst korálů a tím je postupně ničí. Velká míra turismu v těchto oblastech budoucnost korálových útesů velice ohrožuje.
Marble beach
Dále se zde (Trincomalee) nachází Marble Beach. Pláž naleznete nedaleko Trincomalee směrem na jih, nicméně cesta autobusem bude trvat cca hodinu. Není úplně jednoduché se sem dostat, jelikož cesta vede džunglí (cca 2 km) a není bezpečné zde jít pěšky, nebo alespoň to vám řeknou u vstupu a dál vás nepustí. Pokud jste přijeli autobusem, musíte se do cíle (2 km) dopravit například tuktukem, nebo jednoduše s někým, kdo zrovna přijel autem. Pláž je poklidná a obklopená lesem. Spíš než turisty zde potkáte místní.
Jaffna
Vyprahlé město úplně na severu ostrova připomínající více Indii. Není příliš turistické a při cestách po Srí Lance je daleko od klasických turistických cílů.
Kalkudah
Patří mezi ty klidnější, méně turistické a krásné pláže na Srí Lance.
Pottuvil point
Trochu zastrčený a hůře dostupný písečný výběžek do oceánu, kde skoro nic není, jen jeden luxusní hotel.
Arugam bay
Proslulá surfařská zátoka s krásnou pláží lemovanou palmami. Nachází se zde velká spousta ubytování, restaurací a barů. Skoro na každém rohu je možné si půjčit surf a buď na vlastní pěst, nebo s učitelem se pustit do vln. Toto je místo, kde to v sezóně opravdu žije.
Kahandamodara beach
Je jedna z těch pláží, kde kvůli nebezpečným mořským proudům není koupání doporučováno. Jedná se dlouhou a klidnou pláž, v noci zde můžete pozorovat mořské želvy.
Tangalle beach
Nachází hned vedle Kahandamodara beach. Je to velice dlouhá a poklidná pláž, kde už se lze koupat. Ubytování zde seženete přímo na pláži.
Goyambokka beach
Poklidná relativně zapadlá pláž. Oblast je klidná a nepřekypuje hotely a restauracemi.
Kudawella
Opět poklidnější pláž v blízkosti které, se nachází Blow hole. Což je vlastně průrva ve skalách na pobřeží, z které po nárazu vln stříká voda. Když přijde větší vlna, voda vystřikuje i několik metrů vysoko. Místo je navštěvované hlavně domorodými turisty, cizinci zde opět platí vstupné.
Matara
Město, kam nejspíš dorazíte z Colomba, pokud se rozhodnete putovat po jižním pobřeží. Jedná o dopravní uzel. K vidění je zde buddhistický chrám Paravi Duwa na ostrově, ke kterému vede most. Vstup je zde pro cizince zpoplatněn. Naleznete zde i městskou pláž, ta ale příliš hezké není.
Mirissa
Jedno z vyhlášených turistických letovisek. Pláž zde není příliš velká a turistů je zde spousta. Nechybí samozřejmě restaurace, obchody a možnosti ubytování.
Udukawa snake farm
Kousek od Mirissy se nachází domácí hadí farma. Z Mirissy je možné přijet autobusem, nebo tuktukem. V reálu se jedná o staršího pána, který má doma zhruba 15 – 20 hadů, štíra a pavouka. Všechny hady vám vyndá a položí je na zem přímo před vás (kobra), nebo vám je dá do ruky, či za krk. Samozřejmě vám pořídí několik fotek na váš telefon a nakonec vás požádá o peníze. Jedná se o zajímavý zážitek.
Unawatuna beach
Další z turistických letovisek. Relativně velká a široká pláž, plná plážových restaurací a barů. Večer to zde žije podobně jako v přímořských letoviscích v Evropě. Na konci pláže se nachází na útesu buddhistický chrám Unawatuna Devol Devalaya s krásným výhledem, který stojí za navštívení. Přímo na pláži si můžete zakoupit výlet lodí na nedaleký korálový útes.
Jungle Beach
Kousek od Unawatuny je malá nenápadná Jungle Beach, která opravdu vyvolává dojem pláže uprostřed husté a zelené džungle, voda je zde čistá a vlny malé. Po cestě na pláž narazíte na japonskou pagodu, ze které je hezký výhled na oceán a část pobřeží.
Galle
Galle je dalším dopravním uzlem a cílovou stanicí při cestě z Colomba na jižní pobřeží. Z hlavního města je možné se sem dostat luxusnějším dálkovým autobusem, který jede přímo, zároveň je ale dražší. K vidění je zde rozsáhlá pevnost na pobřeží. Návštěva je vhodná zejména večer při západu slunce, přes den zde slunce praží a stín se zde hledá těžko. Vstup je zdarma. Z Galle se můžete vydat dál po pobřeží k hezkým plážím.
Hikkaduwa
Zde se nacházejí pláže Hikkaduva a Niragama beach. Pláže jsou snadno dostupné z Colomba vlakem. Železnice vede po pobřeží, tudíž je přímo z vlaku vidět na oceán. Samotná pláž Niragama není příliš úchvatná, obzvlášť ne mimo sezónu. Na pláži Hikkaduwa je zajímavé krmení mořských želv, které se sem pravidelně vrací. Krmení (mořské rasy) zde ochotně prodávají místní. Také je možné si zde zaplatit lekce surfování.
Ella
Hezká, mezi cestovateli velice oblíbená horská oblast. Vylézt zde můžete na známý Mini Adam’s peak, což není nikterak dlouhý ani náročný výstup s hezkým výhledem. Dále je zde navštěvován železniční most zvaný Nine arch bridge. Cesta k němu opět není obtížná, jedná se o kratší sestup džunglí. Pokud zde budete kole čtvrté hodiny odpolední, uvidíte projíždět vlak. Z Elly se můžete snadno vydat vlakem do dalšího oblíbeného místa Nuwara Eliya. Jedná se údajně o nejhezčí vyhlídkovou trasu vlakem na tomto ostrově.
Haputale
Malá horská vesnice kudy nejspíše pojedete vlakem. Zajímavé zde bývají hinduistické slavnosti, nebo okolní čajové plantáže.
Lipton’s seat
Nádherným místem vysoko v horách je oblast Lipton’s seat. Jedná se rozlehlé čajové plantáže s úžasnými výhledy. Oblast je hůře dostupná, ale stále je možné se sem dostat autobusem, popřípadě tuk tukem z Haputale. Ideální je se zde procházet pěšky mezi plantážemi. Než se vydáte nahoru do kopce na samotný vrchol plantáží s výhledem, můžete navštívit čajovou továrnu Dambatenne tea factory, kde vás za vstupné provedou s anglickým výkladem. V této oblasti v horách žijí děti, které každý den schází dolů do školy (směrem k čajové továrně), pokud jim darujete třeba firemní propisku, budou velice šťastné. Na plantáže očekávejte malé vstupné.
Horton plains national park
Turisty opět hojně navštěvované horské místo. Očekávejte zde chladnější klima díky vysoké nadmořské výšce (2000 m n.m.), kterému odpovídá i rostlinstvo. Spíše než na tropickém ostrově si zde můžete připadat jako na procházce po evropském lese v listopadu. Jedná se o zhruba 7 km dlouhý okruh s vyhlídkami a vodopády. Turisté se většinou ubytují v Nuwara Eleya a vydávají se sem tuk tukem (autobusy v noci nejezdí) v brzkých ranních hodinách kolem čtvrté ráno. Důvodem je fakt, že do hor přichází kolem desáté hodiny mraky a není již nic vidět. Den předem je tedy potřeba si domluvit ve městě tuk tuk, usmlouvat cenu a doufat, že vás vyzvedne. Jízda v noci tuk tukem může být až téměř mrazivá. Při vstupu do parku opět zaplatíte nemalé vstupné.
Je nutné zvážit, zda to za to všechno opravdu stojí. Někdy je lepší navštívit nějaké turisticky neznámé místo bez jakéhokoliv vstupného a turistů. Příkladem může být výstup na horu Adara Kanda, která je v podstatě součástí oblasti Horton plains. Toto opuštěné místo nabízí krásné výhledy do okolí, většinou bez mlhy. Trek začíná na opačné straně parku, než je placené vstupné (na jihu).
Belihuloya
Je město na jihu od národního parku Horton plains, z kterého je možné podniknout výstup na horu Adara Kanda. Cesta bohužel není dobře značená, jdete po vyšlapané cestičce. Začátek trasy je také obtížné najít a je tedy vhodné se zeptat místních. Dále zde můžete navštívit kaskádu vodopádů na řece tekoucí z hor, koupání je zde možné. Toto místo je velmi klidné a turisty neobjevené. Nenaleznete zde příliš mnoho restaurací, ani ubytování a výletníci jsou zde většinou místní. Díky tomu jsou místní lidé spíš zvědaví, než drzí. Velice rádi vám pomůžou a nejspíš ani nebudou chtít peníze.
Nuwara Eliya
Je tou nejchladnější oblastí na Srí Lance. Počasí zde spíše připomíná chladný evropský podzim díky velké nadmořské výšce (2000 m n.m.). Místní tuto lokalitu přímo milují a je jejich prázdninovou destinací. Velice rádi nasadí kulichy, péřovky a užívají si, že celý den nevidí slunce. Nejezděte sem ve státní svátky – je to tu drahé a ubytování je nedostupné. Ve městě lze za poplatek navštívit botanickou zahradu, nakoupit zimní značkové oblečení a další věci. Je možné se z tohoto místa vypravit na různé hory, či například k vodopádu Bomburuella waterfall, kam se dostanete autobusem. Nejedná se o příliš známé místo mezi turisty, tudíž zde nejspíš neseženete ubytování a poslední autobus zpět jede již kolem 16. hodiny. Cestou zpět můžete ale stopovat a určitě vás někdo odveze.
Adam’s peak
Adamova hora je pro obyvatele Srí Lanky posvátná. Na vrchol do výšky 2243 m n.m. vede zhruba 5200 schodů, nejedná se proto o snadný výstup. Na horu se chodí v noci, aby byl z vrcholu vidět východ slunce. Cestou na horu nejspíš potkáte několik mnichů, kteří vám požehnají a zaváží kolem ruky náramek. Pozor ale na sezónu. Mimo sezónu je celá hora zahalena mlhou a bez výhledu. Výstup by tak mohl být zklamáním.
Sinharaja
Pokud budete chtít navštívit deštný prales a vidět nějaká zvířata, můžete vyrazit do Sinharaji. Destinace je opět dostupná autobusem, i když trochu komplikovaně. Ubytovat se můžete ve městě Deniyaya (zde lze podniknout výlet k vodopádu), odkud se pak autobusem vydáte k pralesu. U vstupu musíte opět zaplatit poplatek a povinně si najmout průvodce. Vyberete si z několika okruhů, čím delší, tím dražší. Větší šanci vidět zvířata máte po dešti. Nečekejte žádný odborný výklad, pokud bude průvodce umět anglicky, vypadá to zhruba takto: „Toto je had, je velice jedovatý.“ Průvodce vám bude během cesty nacházet různá zvířata, některá téměř uloví v pralese a přinese vám je. Zároveň můžete v této oblasti během treku pralesem navštívit několik vodopádů.
Yala
Yala je národní park na jihu ostrova, kde je možné podniknout safari. I sem je nutné se vydat s průvodcem a pronajmout si džíp. Opět je dobré se domluvit ve skupince, aby se náklady na cestu snížily. Vhodné je výlet naplánovat na brzké ráno, kdy jsou zvířata nejaktivnější.
Další zajímavosti
